Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Aneb co se děje u nás doma...

5. 10. 2015

III. Setkání přátel Ččp

se uskutečnilo v Třešti u rodiny Štrejbarovi. Poprvé se tak setkání uskutečnilo jinde než v Hluku. S přáteli jsme se sešli u Bohouše doma, kde již byly v zahradě pod stromy připraveny klece pro zhruba tři desítky králíků, které jsme s sebou přivezli. Poseděli jsme v nově vybudovaném dřevěném altánu s nádherným výhledem na zahradu, tekoucí řeku za ní a naše nádherné králíky. 

Poté co jsme Bohoušovi poblahopřáli a předali pár drobností jsme se vrhli do výru "chovatelování", přijel Mirek Caha jako posuzovatel. Již rok předtím padlo rozhodnutí, aby na těchto akcích byl přizván posuzovatel, který často danému chovateli zvířata posuzuje, a tak má povědomí o jeho chovu a toto setkání mu nabídlo možnost srovnání kvality toho chovu v klubovém měřítku. 

Většina z nás nevěděla co od přítele Cahy staršího očekávat. Věděli jsme že je výborným chovatelem Vss a tím naše informace končili. Příjemně nás proto překvapilo, že se Mirek na nás poctivě připravil. Jak nám sám prozradil, navštívil na jaře několik chovů Ččp na vysočině,aby byl lépe v obraze. 

Posouzení pak vedl v takové rovině, že se přítomní chovatelé jednohlasně shodli, že máme pro letošek jasno o posuzovateli Klubové výstavy. Na které se budeme těšit na viděnou!

 

10. 2. 2015

VMaS, Přerov

Letos jsme po dvou letech opět navštívili výstavu Moravy a Slezska v Přerově. Cíleně jsme jeli na sobotu, neboť po skončení výstavy jsme si převzali od přítele Pospíšila domluvené samice z mistrovské kolekce CVMK Litovel. Dá se již i říct tradičně početná byla právě expozice našich králíků Ččp. Čestné ceny si odnesli přátelé Kubíček, Zdařil a Pospíšil obdržel pohár. Na této výstavě jsme se však nevěnovali jen našemu krásnému plemeni. Příjemná byla i diskuze v kruhu holubářském s přáteli Grebeníčkem, Brňákem a Bednářem o nám společných plemenech - texanech a mondenech. Z klání na této výstavě vyšel vítězně mladší Robert Grebeníček z Kostelan. Celkově příjemná výstava, spousta solidních zvířat a přátel, co víc na takové výstavě chtít? 

17.11.2014

IX. Klubová výstava Ččp, Kunovice

Tak jsme nejspíš našli jedno stabilní místo konání klubových výstav. Na Moravě to už asi budou stabilně Kunovice, neboť jsme byli snad všichni maximálně spokojeni. Výborné zázemí, servis, přátelská atmosféra, skvělá kuchyně. Prodalo se skoro všechno. Dobrá dopravní dostupnost. Výborné ubytování za rozumnou cenu co by kamenem od haly.

K vidění bylo 95ks Ččp od 13ti vystavovatelů, které posoudil Vlastik Šimek. Udělil 9 ČC, z toho po 3x kolekcím, samcům a samicím. Výčet úspěšných je v sekci KLUB.

17.11.2014

Sinntal - Mottgers, VIII. Otevřená výstava Ččp-Dl, Německo

Po dvou letech jsme se opět zúčastnili této výstavy, tentokrát v Sinntal- Mottgersu. K vidění bylo 77Ččp z celkem asi 250 králíků (zbytek tedy Dl).

17.11. 2014

VB, Mikulov, Litovel, Lužice, Břeclav, Křenovice - aneb výlety za králíky 2014

Se zpožděním jen krátce k mnoha výstavám, kterých jsme se se ženou v letošním roce zúčastnili. V srpnu začala výstavní sezona OO Břeclav tradičně ve Velkých Bílovích. Jako vždy bylo u králíků práce pro tři, u holubů pro jednoho a u drůbeže pro dva posuzovatele. Tradičně vyhrávali bojanovští heligonkáři, už netradičně se konzumoval ve velkém náš svatební dort a Katka uzmula pohár pro nejlepšího samce výstavy :P Ne, že bych to o sobě nevěděl, ale potěší, když to ocenění i jiní, ne? :D Celkově jsme předveli dvě kolekce Ččp, pokud se pamatuji, tak 377 a 378b s jednou ČC. Potom Katka měla zakrslíky černé (95b), modré (95,5b), havanovité(95b) a maburské(95b) s ČC a pohárem. Tedy celkem asi 15ks a tři ceny. Úspěšná akce s nejpočetnějším zastoupením našich zvířat v tomto roce.

Další výstavou, kterou jsem navštívil byl Mikulov. Tamní ZO začala pokrývat náklady na provoz areálu nově z provozu restaurace, což je praktičtější, než mít z haly garáž, což znemožňovalo více akcí, či v jiné termíny. Díky spolupráci s přáteli z OO Znojmo, Slovenska či rakouského Laa se sešla pěkná, různorodá přehlídka. Tradičně kvalitní je expozice ptactva, ať papoušků či holubů. Na této výstavě nevystavujeme z důvodu návozu králíků do Litovle jen tři dny po jejím skončení.

CVMK Litovel. Tak či onak, prostě národní výstava mláďat ve venkovním areálu. Králíky mi vezl okresní svoz, osobně jsem si je jel vyzvednout. Ze strachu o zdraví zvířat pouštěli pořadatelé zvířata již snad od poledne, tedy v době mého příjezdu v jednu hod již byla výstava téměř poloprázdná. Bohužel, to nepomohlo a o jednoho letošního samce jsme přišli než se vyjelo z Litovle. Parkování neprofesionální, pro trhy či regionální výstavu by se dalo. CVMK... bohužel pro pořadatele z toho jména holt čekáme víc. Parkovat v čerstvě sklizené turkyni a riskovat defekt se mi opravdu nechtělo. Oproti předchozím CVMK hodnotím na výbornou především zázemí pro návštěvníky. Jediný strom široko daleko a posezení v jeho stínu bylo příjemné. Asi tři stánky s občerstvením, tři počítače na prodej, výdej katalogu, atd. toto vše na jedničku. Bohužel, králíci i drůbež sice na trávě, ale bez možnosti stínu. Zastínění pytli od granulí či kdo co sehnal bylo asi buď na chovateli, nebo v režii každého garanta individuálně. Dalo by se říct, že předpověď neočekávala tak výrazně slunečné počasí (jel jsem z Břeclavi pomalu v zimní bundě, tam jsem byl v tričku s krátkým a dlouhé kalhoty už byly moc), jenže pokud by pršelo, neviděl jsem nic co by zabránilo tomu, aby se králíci museli učit plavat. Nebylo to ale potřeba, chcípl mi "jen jeden" králík a navíc už mimo výstavu, takže se "nic nestalo" a tak byla akce po této stránce pohodová. Jako návštěvník jsem si ji užil. Jako chovatel Ččp jsem byl zklamán, že 28ks bylo na třech místech a dělala je čtveřice různých posuzovatelů. Z toho počtu bylo maximem 4x 95,0b. 3x v hlavní sekci (Hellinger, Jelínek, Štrejbar) toto ocenění mělo váhu. Jediné u MCH bylo zcela zcestné. Nepopírám, že v podmínkách ČR, kde je pět a půl králíka na CV nejsem příznivcem samostatných expozic MCH. Nejlepší kolekci měl Pavel Pospíšil (376,5) , a podle mého měli minimálně jeho samičky na víc, než jen 94 a 94,5b. I proto jsem si obě dvě ihned zamluvil u jeho syna a těším se na ně do Přerova.

Lužice. Výstava sekce last minute. Pěkná výstava jako od chytré horákyně. Ani venku ani vevnitř. Aneb celá venku pod stanem. Stan zapůjčila obec a druhý byl od mikroregionu z EU fondu. Asi 130 králíků, 60 holubů a 40 voliér drůbeže s doprovodnou voliérou andulek a hlavně hodně burčáku s domácí partou kamarádů vedli k tomu, že podle mne šlo o jednu z perfektních lokálních výstav co jsem navštívil. Naše účast opět sestávala z Ččp (95+čc), zakrslých černých, z. havan a z. marburských (95+čc). I zde byla účast i mimo okresní. Plný vozík dovezl kamarád (Mgr. Navrátil) Lukáš ze ZO Lysice (Blansko), další přijel ze Slovenska z družební ZO. Od nás z Ladné se s účastní tak nějak střídáme my a Ondra Pyskatý s Nč a Sž. Z králíků byli vidět pro náš okres netradiční úvodní plemena - BOdiv, žel, č, BOA a FBdiv, žel, č, str.

Okresní Břeclav letos kolidovala s Bohdalovem. Cílem bylo využít autobusových zájezdů do Bohdalova, které by mohli při cestě zajet i do Bv. Což se ne zcela povedlo, ale pokud jde o samotný obsah výstavy, ten byl velice zdařilý. Králíků ke třem stům, od BO po ZRexe. U holubů také přes dvě stovky, od římanů, montaubanců, mondenů, MP, ... po barevnohlávky, káníky, hýly, parukáře a pávíky. Drůbež tradičně vybrala ta vodní, husy české, č. chocholaté, landeské, labutí. Z hrabavé bylo více hempšír, australek, amrox, oravek. Prostě okresní výstava za kterou jsme se nemuseli stydět. Ironií osudu jsme zde, jako králíkáři,  "ukořistili" čc pouze na holuba (texan, 96b). U králíků se jelo pouze po kolekcích, ač měli i míň jak 376 a jednotlivci měli klidně 95, 95,5b... ale nemohli jsme čekat, že si letos odvezeme cenu z každé výstavy. Takže za rok v říjnu zase v Břeclavi na okresce.

 

17.11. 2014

Červencový Ořechov 2014

Základní organizace na oblasti Brno pravidelně pořádá během roku dvě chovatelská setkání. To první se i letos konalo začátkem července v jejich chovatelském areálu. Oblibu této prázdninové akce dokládá i stabilní přízeň zhruba sedmi desítek chovatelů nejen oblasti Brno, ale vesměs celého jihomoravského kraje. Pro návštěvníky z Ořechova je výstava lákavá nejen početností, ale také vyrovnaností a pestrostí jednotlivých expozic. Vždyť k vidění bylo v letošním roce na 439 kusů králíků, holubů a drůbeže.

Nepočetnější expozicí jsou tradičně králíci se sto, jeden a osmdesáti jedinci v jeden a třiceti plemenech a barevných rázech. Mezi nimi po posouzení pány MVDr. Martincem, Ing. Volentierem a Mgr. Šebestou byli z atraktivnějších k vidění například Belgický obr, francouzský, malý a zakrslý beran divoce zbarvený. Vysoce oceněné mláďata jediných vídeňských (šedých) pánů Stehlíka (284,0) a Konečného (382,0). Povedení Nb Pavla Bučka (378,5 a 380,0). Dále to byli zaječí (Sec J. st., 95,5b), ČSč, Čč a Ččp. Typem pěkné byly činčily malé (Spáčil S., 377,0b). Pravidelně velmi pěkné AS černé a modré vystavuje Rostislav Valeš.  Malé stříbro absentovalo pouze v černém provedení. Tedy zastoupení měli žlutí (Gregorová Z., 378,0b), modří (Škvařil V., 2x 95 a 96b), havanovití (Gregorová Z., 381,0b), světlí i na můj vkus vysoce hodnocení divocí. Z přehlídky zakrslých bych mimo mláďat, v rázech divokém, ruském modrém, bílopesíkatém černém, zmínil již počtvrté za letošek oceněnou loňskou kolekci samiček Heč MCH Žampové (285,0b z toho 1x 96,0b). Králičí přehlídku uzavírala dvojice dalmatinů (94,5 + 94b) přítele Sece mladšího.

Pestřejší a vysoce kvalitní podívanou nabídlo (151) holubů v minimálně 35 plemenech a barevných rázech. Za jejich posouzení byli zodpovědní pan Suchomel a Mgr. Veselý. Největší zastoupení měli jak jinak než moravští pštrosi (40). Ti byli sami o sobě velmi atraktivní přehlídkou, neboť tradiční, početné a nejčastější rázy jako modrý, červený, žlutý byly zastoupeny v klecovém uspořádání „pouze“ v počtu patnácti jedinců. Zbytek připadl na šupinaté. A ne ledajaké. Pochopitelně první byli na ráně černí, kde byli dva 96,0b holubi paní Beránkové a vyrovnaná kolekce př. Ruibara (378b). Poté došlo i na červené, modré (Janek L., 2x 95,0b) a dokonce i šedohnědé šupinaté! Ke třem desítkám bylo benešovských, z nichž nejvíc jedinců patřilo k bílému rázu, dále šlo o modré a žluté. Přehlídku plemen doplňovali poštovní holubi, tzv. „standardi“, kde byly některé velmi pohledné barevné kombinace. Polští rysi, koburští skřivani, slezští barevnohlávci, pro mne překvapivě ve žlutém rázu špičkové kvality (Beránková J., 97,0b). Giganti a američtí výstavní byli taktéž pestrou paletou barev v podání pana Kupského. Prácheňští káníci byli přivezeni z Velkých Pavlovic na okrese Břeclav Tondou Komosným, který je pravidelným účastníkem zdejších výstav. NVH sice nebyli tak oslnivého vzezření, jako jsem si zvykl vídat u nás na okrese od předsedy Klubu, šlo však o velmi pěkné jedince více rázů (Procházka M., 381,0b). Staváci pro mne skýtali značné překvapení. Pouze čtyři jedinci žlutého rázu… jejich menší počet mi však nevadil, neboť uvolněné místo do uvedeného počtu sto padesáti  a jedné klece obsadili například české bagdety (Magal Pavel, 96 a 95b), hýlové, „čecháčci“, arabští bubláci, pávíci a především brněnští voláči. Neboť bez nich by to snad ani nemohla být výstava na OO Brno.

Třetí do party posuzovatelů byl tandem Rohrer- Uher. V letošním ročníku jim pod rukama prošla drůbež i ze skupiny vodní.  O celkovém počtu 50 voliér, obsazených 109 jedinci. Bohužel, podobně jako u holubů verdikt nehotový výletek, i zde bylo místy k vidění konstatování „nedospělá“. U těchto zvířat si vždy říkám, ještě že mám králíky. Zde máme alespoň predikát, který uvádí PŘEDPOKLAD budoucí kategorie. Pokud se dobře pamatuji, jedna z komisí „peří“ o podobném řešení uvažovala. Osobně bych byl velmi pro. Přece jenom, obzvlášť na podobných malých výstavách nejde ani tak o poháry a další „pracholapky“, ale o podporu přátel, kteří se odhodlali v současné finančně enormně náročné době, ještě zhoršené nesmyslným zvýšením posudečného, obzšláť u králíků vynuceného dalšími komisemi, risknout nejistý výsledek a pořádat výstavu. Proto by mi přišlo jaksi „fér“, když už vezu zvířata na výstavu klidně i 80km (dle nové taxi posuzovatelů x 5Kč/ km tedy za 400Kč PHM x dvě cesty tam a zpět je hned 1600Kč za lokální výstavu!) jednu cestu, tak si za toto odnést alespoň vědomí, zda kuřička či kohoutek na svůj věk vypadají nadějně či na nich již je nějaká vážnější vada a nemám ani čekat až dospějí. Jsou totiž mezi námi i tací, co mají jednu hlavní odbornost, kde jsou dobří a další, které mají jen dopočtu. Přece jenom posuzvoatel má být zkušený odborník, tak mi neříkejte, že není schopen odhadnout, zda ta či která slepice by mohla být lepší. Vždyť u staváků vám taky posuzovatel řekne, že teď při posuzování vypadají blbě, ale zíétra se už budou foukat a to by byl za blbce, kdyby je teď srazil. Tedy taky odhaduje...

Mezi hravbavými plemeny jsem si prohlédl žlutě kolumbijské brahmánky, které vzhledem ke svému nízkému vběku ještě přiliš nepřipomínaly své majestátní rodiče. Faverolky jsou nádherné plemeno, které by si jistě zasloužilo větší frekvenci zastoupení na výstavách. Hempšírky, to jsou vesměs zaručené „pracholapky“, což se potvrdilo i na této výstavě (Procházka M., 95,0b). Následné žluté plymutky a leghornky pohořely právě na verdiktu – nedospělá. Mladé byly také tři voliéry sumatránek. U těch musím pochválit předsedu pořádající ZO, Jirku Sece staršího. Přestože drůbeži nehovím, díky internetové propagaci a přehledu propagace plemene od jejich chovatele Juraje Kafky vidím posun v kvalitě i já. Barevně pestrou podívanou hedvábniček bílých (95,0), černých a žlutých předvedl MCH Morávek. Sedm voliér zdrobnělých velsumek, dvě zrd. Češek, hamburčanky, z. australky, z. šumavanky, z. rýnské, z. německé, z. lafleška, z. holanďanka bílá a žlutá, tento nekompletní výčet obstarali manželé Soukupovi, neskuteční to nadšenci do hrabavé drůbeže, kterou obesílají od Vyškova snad celou Moravu. A opět srovnám-li jen to, co sám vidím, tak u žlutých holanďanek byl vidět posun. Kohoutek byl krásně žlutý a nikoliv tak výrazně pepřený jako dva roky předtím. Čtytí barevné rázy byly i sebritek, zlaté, citronové, stříbrné černě lemované a žlutěplavé bíle lemované. Líbili se mi dvě voliéry perliček, které mi připomněli prosincovou nášvětvu rakouského Riedu. Tam byly perličky v malých klíckách po jednotlivcích a přestože kolem nich živě proudil zástup návšztěvníků, byly zcela v klidu a předváděly své unikátní postavy. I zde byly perličky klidné, což pro mne byl až do onoho Riedu neznámý fakt o perličkách. Které jsem na výsztavě dosud viděl většinou šíleně poplašené, či skoro ubyté o klec. No a nakonec vodní drůbež. Její účast po dlouhodovbé absenci musel zajistit sám šéf, tedy Jiří Sec v podobě IB černých a zakrslých kachen bílýách. 

Nakonec pozitivem výstavy bylo jak počasí, které bylo lehce zamračené, což místy přinášelo slabý déšť, ale po většinu času zůstávalo příjemně zataženo. Nový formát katalogu, který byl velikosti A5, což je pro listování mezi řadami daleko snazší, než dřívější A4, která byla nepraktická jak při větru, tak dešti, kdy se nedala zakrýt pouhým rukávem. Věřím, že to vše pomáhá k oblibvě u návštěvníků, kterých letos do areálu ZO Ořechov zavítalo na 510 dospělých.

Poděkovat bych chtěl jménem Ořechovských všem sponzorům, kteří se finančně nebo třeba tiskem katalogu významně podíleli na realizaci výstavy a nejen mně tak připravili krásný zážitek. Již v tuto chvíli se totiž těším na příští ročník. Bohužel, podzimní výstavu letos vynechám, neboť ve stejném termínu máme okresní výstavu v Břeclavi. Ať vám elán vydrží.

17.11.2014

NOVINKA - rozšíření chovu mimo oblast králíků

Od letošního roku se rozšířil náš chov do oblasti ovcí a koz. K vypásání naší menší zahrádky asi 4000m jsme pořídili menší stádečko ovcí, kříženců suffolk- romanov- vřesovka. Později budou následovat kozy. Nedlouhou poté jsem dokončil voliéru pro holuby. Z důvodu bydlení v centru Břeclavi a usnadnění nákupu obou pohlaví v řádném poměru, padla volba na méně létavá plemena a z nich na plemeno texan. Zcela mimoděk jsem do chovu pořídil i dva páry holubů mondenů.

16.6.2014

II. Setkání přátel Ččp, Hluk (6-7. června)

V pořadí již druhé, neskutečné setkání v nádherném prostředí areálu mysliveckého sdružení MO Hluk, se uskutečnilo o víkendu 6. – 8. Června tohoto roku a stejně jako první zdejší akci ji měl na svědomí současný jednatel Klubu, a hlavní kuchař tamního MO přítel Jan Matoušek, kterému neřeknu jinak než Jenda.

Toto setkání vzniklo původně zcela nevinně, když se Jenda nemohl zúčastnit loňské výroční schůze. Naplánoval tedy velkolepou chovatelskou oslavu svých půlkulatin právě v tamním areálu MO, připravil fundus pro králíky pod „smrkořadím“, pozval Vlastu Šimka a následně i nás chovatele ke stolnímu ocenění nejen mláďat, kterých se nakonec sešlo ke třem desítkám. Grilovalo se maso, popíjelo a debatovalo. No a zkrátka zalíbilo se nám to natolik, že v letošním roce jsme sem přesunuli celou výroční členskou schůzi, kterou tradičně konáme v prvním pololetí. A jelikož to není jenom schůze, ale i přehlídka mláďat s besedou, které se mohou zúčastnit i nečlenové, tak již prostý název  VČS nevystihoval plný rozsah toho setkání, ano setkání je ten pravý název. Setkání přátel Ččp, kterých jsme letos mohli vidět pod smrky 42kusů. Pozvání k posuzování přijal Milan Kozubík z Vizovic, který k rexům vždy drží po pár let další plemeno na zkušenou. Posledních osm let to byli právě Ččp. Nebudu zde zatěžovat body, kdo jak dopadl, protože to nebylo a snad ani nebude cílem tohoto setkání. Naopak, brala se i zvířata výluková, nebo taková, o nichž jsme si mysleli, že jsou. Ukazovalo se, debatovalo. Když z této diskuze vyschlo v ústech, tak se popilo a mohlo se pokračovat dál. Takže byl k vidění lalok u samce, stejně jako rozštěp pyje. Podsada se taky prošla od skoro výlukové až po ideál. Barva drápů jak by smet. No, a když byl hlad, jídla bylo pro regiment. Neboť pro nás Jenda připravil samé lahůdky v podobě vlastně takových malých kančích hodů. Kančí guláš, medailonky, flamendr, kýta na rožni, žebírka, a mnoho dalších zpracování, které si už sám ani nepamatuji, jenom to že byly skvělé :-) Celá akce se nad míru zdařila. Věřím, že se bude dařit i nadále pořádat podobná setkání i na jiných místech ČR, třeba za rok na Vysočině.

16.6. 2014

Ze Znojma 2014

Po dvou letech jsme se letos s Katkou ctěli opět vypravit do Znojma na Moravské modré, pro které má, má drahá polovička, slabost. Bohužel se do toho vložila škola, a tak jsem nakonec jel na výstavu sám. Počasí se během cesty z Břeclavi všelijak honilo, místy déšť, další vesnici modré obloha bez mraků a pálící sluníčko... po příjezdu do Znojma visely nad hlavou těžké mraky hrozící tím horším scénářem. Naštěstí nakonec odpluly v dál a výstavu jako při mé minulé návštěvě prosvítilo sluníčko.

To se pak mohlo smát na celkem 288 (z toho 73 klecí s moravskými modrými) králíků, kterých se zhostila čtveřice pánů Jindřich Šíp mladší, Mgr. Antonín Šebesta, Ing. Zbyněk Kopřiva a MVDr. Miloslav Martinec, Ph.D. Trojici z nich prošla rukama plemena jako ZDSčžRex, zakrslý barevný v hototském a durynském rázu, hermelíni zde výjimečně výrazně lepší červenoocí díky mladé chovatelce, slečně Žampové (382+96b). Zakrslí berani pětice rázů, a z malých plemen nádherný holandský samec činčilový (Novák J., 95,5b). Stříbřití malí divocí, havanovití, modří, světlí a žlutí, u nichž byla nejlepší kolekce výstavy (Kopřiva Z., 379,5b). Ze středních plemen to byli bílopesíkatí, durynští (Pavlík J., 95,5b), a ve větším počtu zastoupení kalifornští černí (20), Nb (24) a vídeňští (21). Pak již přišel čas velkých plemen, kde byli předskokany kolekce francouzských beranů a BO v divokém rázu.

Moravských modrých (73) bylo na výstavu přihlášeno 88 kusů, čímž by dosáhli nejpočetnější účast posledních pěti let. Bohužel, se tak nestalo. Naopak se dosáhlo negativa nejpočetnější absence, když nedodali především dva absentující chovatelé. Přesto není předvedený počet nějakým propadákem, jak si můžete prohlédnout z tabulky č. 1, která srovnává komplexně posledních pět let znojemských setkání klubu Mm. Králíky vystavilo jedenadvacet vystavovatelů (ze 33 členů klubu), což je plus mínus ustálený počet. Na jednoho chovatele Mm tak ve Znojmě připadlo vystavit v průměru 4 králíky. Doktor Martinec pak při jejich hodnocení rovných deset kusů vyloučil (předně pro bílé skupiny) nebo neklasifikoval (otlaky, kožní onemocnění), což je příliš vysoký počet. Klasifikováno tak bylo pouze 63 moravských modrých s průměrnou hodnotou 94,43b což je za sledované období těsně druhá nejvyšší známka (o 0,3b za ročníkem 2011, o němž jsem v minulosti referoval na těchto stránkách). Vysokou kvalitu klasifikovaných jedinců potvrzuje také 5x udělené výborně (96,0b) a devatenáct bezvadných či lepších jedinců (95-95,5b), jak znázorňuje přiložený graf číslo jedna. 

Někteří z těchto kvalitních jedinců pak byli odměněni v podobě čestných cen, které tradičně věnuje nejenom Klub Mm, ale také ZO Znojmo. Vyhodnocena bývá nejlepší kolekce, samec, samice a další jsou uděleny dle potřeby a kvality. V letošním roce byli těmi úspěšnými přítel Jaroslav Klika, který obdržel ČC na nejlepší kolekci (379,5). Mimo této čtyřčlenné kolekce byla na výstavě ještě úžasná tříčlenná kolekce (287,5b), kterou stejně jako nejlepšího samce i samici předvedl Jan Přibyl (2x 96b). Přičemž samec byl již dvouletý „pardál“, kterému se podobný kousek v minulosti již povedl. Potvrdil tak svou stabilní výstavní kvalitu a „oprávněnost“ tetování P-1. Také po dvou cenách si odnesl přítel Oldřich Smutný za stejně hodnocený pár sourozenců z října loňského roku.

Podzim je ostatně běžnou částí chovné sezony u moraváků, jak ukazují grafy číslo 2 a 3. Z nich vyplývá, to co vám poví většina z klubařů, že pro národní výstavy odchovávají na jaře, pro Znojmo na podzim. A jako ideální měsíce zde jsou právě září-říjen. Pokud jde o tetování v pravém uchu, valná většina měla značku S. Ale při čtyřech plemenných chovech byla i tato zastoupena u 21 kusů a pětice jedinců byla značena okresně. Proto bych rád vyzval chovatele Mm, i když nejste členy Klubu, změřte síly v této baště moraváků a porovnejte své odchovy s ostatními, jistě vás rádi uvidí.

Pokud mohu tento ročník srovnat s mou předešlou účastí v roce 2011, pak došlo k jistým posunům k lepšímu. Již nebylo vidět zvířata, která by neodpovídala typem Mm nebo se jevili jako meziprodukt. Taktéž se vytratily sražené zádě a propadlé hřbety vinnou vyšší hmotnosti také nebyli k vidění. Bylo více výborných a bezvadných jedinců, kteří měli krásně utaženou kůži po celém těle, výborné zádě i barvu, ale. Pokud začneme u tvaru, pak hrudní končetiny byli i u těch nejlepších přinejlepším v normě, nikoliv úžasnou předností.  Tyto se jaksi vytratily a množství jedinců mělo nožky jak špejle, k vidění byly prošlapy a občas kombinace obojího. Kde jsou ty silné, mohutné hrudní končetiny z před dvou let? Také přibylo problémů s volnou kůží a nikoliv pouze na prsou u samic, to by se dalo akceptovat. Výskyt volné kůže se však rozmohl a byla vidět například v oblasti lokte na hrudních končetinách či na stehně končetiny pánevní. Bohužel nešlo o jednoho jedince, ale bylo jich několik. I srst představovala pro některé jedince problém, když ji měli delší, hrubší, čímž i vizuálně působili příliš hrubě a nevzhledně. Když nejsou králíci ideální v tvaru a srsti, je pak těžké získat slušné ocenění, zvlášť jde-li o moravské modré. Jejich specifická barva připodobňovaná k ocelové modři není samozřejmostí, a už vůbec ne ta bezchyb. Ve Znojmě byli vystaveni jak jedinci tmavší (často šlo právě o ty s hrubší, delší srstí), tak v požadovaném odstínu modré. U těchto byl na druhou stranu zvýšený výskyt mírné rzi, nejspíše způsobený výměnou srsti, či ojedinělých bílých chloupků na hřbetě, které asi ve třech případech přecházely ve skupiny, což znamenalo hodnocení nedostatečně. Pokud se ale chovatelé u svých jedinců těchto nedostatků vyvarovali, byla krycí barva opravdu nádherně ocelovou modří.

Celkově se mi přehlídka moravských modrých opět líbila, právě pro sjednocení typu a eradikaci výskytu jedinců podobných spíš jiným obrům. Takže v klecích vypadala velmi uceleně a pěkně. Co mne však mrzí je, že ze znaků, jež podle mne vystihují moraváka nejlépe, tedy tvar, srst, barva, se lehce ustoupilo právě ve tvaru a rozmohly se ony nešvary s volnou kůží na bocích a slabšími hrudními končetinami. Ze slov přítomných chovatelů jsem však vycítil, že z výskytu těchto problémů byli sami nepříjemně překvapeni a tak pevně věřím, že je již nepodcení a už příští ročník, nebo snad i letošní podzimní výstavy budou lepší. Přece jenom, Znojmo má být přehlídkou zvířat do chovu, a tak jsou letošní výluky a problémy tvaru znepokojující.

Na závěr bych k moravským modrým chtěl podotknout, neboť o tom později vznikla vcelku smutná diskuze od neúspěšného zájemce na iFauna.cz, že když někdo bude mít zájem o pořízení Mm při této výstavě, ať se obrátí na přítomné chovatele. Skrz katalog a pokladnu je dlouhodobě nabízeno minimum zvířat a výstava se pak jeví jako neprodejní, ač se po většinu času čile mění, prodává a nakupuje. Pokud budou chovatelé zrovna na schůzi, většinou se jedná v nedalekém pohostinství.

Druhý květnový víkend se ve Znojmě návštěvníkům nabídl pohled na téměř pět set zástupců králičí, holubí i slepičí říše, což na tradičně jarní výstavu není rozhodně číslo malé. Pozitivem jsou i spolupráce s místní mateřskou a střední školou nejen zemědělskou SOŠ a SOU Znojmo, Dvořákova 19 odkud pravidelně dochází studenti vypomáhat při posuzování v hojném počtu. Ani letos tomu nebylo jinak a pod dozorem svých vyučujících byli studenti prvního a druhého ročníku oboru agropodnikání velkou pomocí pro zdárný průběh posuzování. Znojemští to mají prostě šikovně podchycené. Již od útlého věku seznamují mládež s naším koníčkem. Když nic jiného, alespoň si (snad) tyto děti nevytvoří vůči našim chovancům negativní předsudky, které tak často mohou být značnou přítěží našemu hobby díky nepochopení v okolí (výňatek z článku zaslaného pro publikování v časopise Chovatel).

 

1.2.2014

Souhrn loňské podzimní jízdy...

Delší dobu jsem se odmlčel, co se týče aktuálních informací zde ve zprávičkách. Abych to trochu vyvážil, udělám na následujících řádcích takový menší průřez tím vším co jsme si tu v druhém pololetí užili...

1) Návštěva z USA

V létě mne po několikaleté emailové komunikaci navštívil kolega chovatel a posuzovatel králíků. Pochopitelně šlo o Ččp, které objevil pomocí těchto stránek. Návštěva na kterou původně se svou paní měli asi hodinku, se protáhla skoro trojnásobně. Králíčci zanechali velký dojem a tak se začaly dít další věci...

2) Výstava Hať

Když už jezdíme k rodině na Ostravsko, tak proč to jednou nespojit s dle inzerátů v Chovateli velkou výstavou v Hati? Vizuálně areál působil jako mnoho areálů pouťových výstav, rozdíl byl v množství. Ne ani tak králíků, kde bylo zajímavé spíš zcela odlišné složení plemen a barevných rázů od našich výstav na jihu (vcelku dost holandských více barevných rázů, to samé ZB,...), ale celkový vysoký počet vystavených utvářelo početné osazení holubářské sekce, která byla komplet klecovaná individuálně. U drůbeže jsem byl překvapený výraznou převahou vodní drůbeže nad hrabavou, díky čemuž jsem viděl některá plemena skoro prvně a taky to, že je posuzovali kluci od nás z kraje :)

3) Břeclavské výstavy

Za mne spokojenost. První v pořadí byla zářiová okreska, pak v listopadu krajská. Obě slušně obeslané (krajská přes 2000ks, oproti běžným akcím posuzovaná expozice papoušků).

4) Opět ta Severní Amerika

Asi to někoho trklo již z fotek ve fotoalbu, no kontakty a zájem ze strany chovatelů za "velkou louží" neskončili návštěvou. V listopadu se tak "nalodila" na palubu letadla na Ruzyňském letišti první devítka Ččp směr Amerika. Navíc vznikla fanpage Czech frosty na facebooku, kde za 48hod od jejího vzniku bylo skoro 200 odběratelů! Jakou moc mají masmédia a obzvlášt na velkém trhu jako je v Severní Americe (pozn. chovatelů králíků je tam cirka jak v Německu a počtem kusů ty jejich králíkářské vrcholné výstavy odpovídají těm Německým - 20 až 30tis.). Od tohoto roku tam pak vzniká Klub chovatelů Ččp (opravdu Ččp, přáteli z Ameriky byl převzat náš standard, jen rodilí mluvčí rozhodně nebudou používat náš otrocký překlad názvu Ččp z našeho vzorníku, takže to jsou Czech frosties). Jo a další doklad velikosti chovatelské základny - ač má Ččp zatím jen onen první chovatel, který dojel ke mně, klub eviduje už 25 členů, na které se tedy pochopitelně jako první dostane s chovným materiálem.

5) Speciálka.

Super!!! Proč? No, opět parádní areál v Úvalech s FANTASTICKOU kuchyní (takové řízky s bramoborovým salátem, mňam)!!! Velmi příjemná součinnost s klubem Nč. Nejvyšší účast Ččp v historii. Předvedení také kolekce malých beranů čp, kde jsem dodal inspiraci k jejich šlechtění. A protože jsem již v počátku slíbil pomoc, tak jsem si taky pár vzal (takže v r. 2014 to u nás budou hlavně Ččp, Z a malí berani...). Hodně skvělých zvířat. Vždyť poprvé bylo uděleno hodnocení VÝBORNĚ na samce i samici na jedné klubovce. Také poprvé bylo rozeskakování o další příčky, tedy o více-šampiony 1,0/0,1 a u samic se jich sešlo rovnou 5 (5x 95,5b!) a samci tři. Logicky se to promítlo na nejlepší kolekci - zase rekordní (381,0b F. Matoušek). Ale parádní kusy byly i s nižšími body. Nejtypičtější samici s parádním uchem předvedl pan Pilný, bohužel měla problémy s podsadou a trochu delší srst (93,0b). Stejné hodnocení si odnesl skvělý samec Bohouše Štrejbara, který během roku když byl ve formě získal i 97,0b!!! Bohužel, zde byl opravdu v háji s kondicí (línání, rozbitá barva, rozbitá hlava, podrůsty v srsti, což se jeví jako horší podsada, a co naděláte), ale bylo vidět jaký potenciál ten králík má. Škoda, že jeho mladší bráška se tolik nepovedl (světlejší drápy, už méně kvalitní podsada) a tak mi jej Bohouš nakonec nepustil :-) Jinak jak jsem dopadl já? Starší zvířata jsem měl už pryč, to co mi ten rok sbíralo ČC už pro speciálku nebylo k dispozici a tak jsem dal jen do počtu dvě kolekce mladých samiček z léta. A nakonec klasifikace VD 93,5-94,0 je na mimina pěkná a potěšilo víc to, že se většina prodala. A že bych smutnil, že jsem si neodvezl pohárek? Víc potěšilo, že když jsem se mrkl do registrační kníhy tak snad všichni králíci co si odnesli pohárek byli po mojich králíkách. A to přece musí potěšit.

Nakonec to ale uběhlo moc rychle. Až po cestě domů mi došlo proč. Ono, když máte jen jeden večer na zábavu (dojeli jsme v pátek ráno) oproti r. 2011, kdy jsme byli na hale už ve čtvrtek večer, tak je to celkem znát. Takže poučení pro příště - dojet večer před posuzováním...

První víkend v listopadu v Kunovicích u Uh. Hradiště páčko!

6) výlety do ciziny...

... jsme loni podnikly za králíky tři. Poprvé při okresní výstavě Břeclav jsme uviděli na hale plakát zvoucí na výstavu kousek za hranicemi. Toho jsme využili a zajeli si 30km do Wilfersdorfu. Krásný nový kulturní dům/ Sokolovna se sálem vyzdobeným králíky (BOčerní, FBdiv, pěkní vídeňáci b, š, mš, něco Nč, Al a Ha), drůbeží (slušné krůty žluté, barneveldky, atd.) a holuby (nečekaně zde byla speciálka ČVSR). Potěšilo dobrovolné vstupné a katalog zdarma, nakonec ten dobrovolný příspěvek byl vyšší než co jsem dal za vstup u nás, ale u nás by někteří nedali nic...

Druhou akcí byla v prosinci bundesschau v Karlsruhe. Týden po speciálce. Vzal jsem přátele z klubu Nč (Meluch, Viliam Kolarčík) do Prahy a odtud nás vezl Mirek Kozub do cíle. Areál parádní, králíků hafo. U Ččp... podobně jako EV Lipsko, počet obrovský (opět snad 170ks) ale kvalitu měly maximálně desítky kusů. Problém - rozdělení expozic na hlavní/ mládežníky/ plemenné chovy. U nás je to na CV trapné, Ččp se sešlo loni 9ks a tři byli bokem že jsou od MCH. Poškodilo to možné srovnání. V Německu je zas problém, že katalog má pomalu 600 stran a i 50 Ččp v plemenné knize lze velmi lehce přehlédnout.
Tedy, v hlavní sekci byli pěkní králíci co jsem si vytipoval asi 3 (2,1). Přičemž jeden o třídu nad a ten byl z kolekce (jediný prodejný) kde byl slabším kusem ale skvěle vyrovnané skupiny sourozenců. Navíc pro mne neznámý chovatel. V mládežnících mne nic nezaujalo, kromě nekřesťanských cen. Jak se do sekce MCH běžně chodilo pro levnější králíky, tak Ččp jsou dnes asi v SRN na vzestupu u MCH ceny vyšší jak u dospělých a ceny opět klidně 100€/ kus.
Když jsem došel na pokladnu, tak samozřejmě, že byl ten nejlepší samec pryč. Tak jsem vzal 1,1 a byl zklamaný (kdybych měl toho samce a zbytek nevyšel byl bych spokojen). Procházel jsem co máme doma - zakrslíci ušli. Líbili se mi, ale co jsem se pak bavil s těmi co jeli extra na ně tak ti prodejní nebyli nic moc, našli se, ale ne že by se vybralo. Pak jsem se šel mrknout na malé barany. Dle předběžných info z webu měli být vytsaveni prodejní malí berani červení, což by se hodilo do MaBčp, u kterých jsou životní problémy s hmotností a délkou závěsu. Vystavení jedinci nevypadali zle, i ceny byly pěkné (i jen za 30€!), ale žádný kus nebyl na horní hranici, aby přinesl plus. A tak to v křížení riskneme s "přerostlými" MaBdiv, kde jsou vyšší hmotnost i delší závěs a přitom jsou zvířata kvalitní.
Když jsem pak vynášel nakoupené králíky do auta, fronta ven vedla přímo skrz "Herdbuch" a kolem klecí, kde oko chovatele Ččp nemohlo nevidět. Vynesl jsem králíky, vrátil se a dohledal dle čísel v katalogu. Protože k tomu byl důvod. Kdybych hned na začátku našel tyto tři, čtyři desítky Ččp nemusel jsem procházet zdlouhavě ty stovky braku. Onen chovatel, který měl v běžné sekci jendu kolekci s jedním prodejným zde vystavil tři kolekce z nich 8 bylo prodejných. Našel jsem je skoro v 15hod a přesto nebyl prodaný ani jeden! Jelikož oproti hlavní sekci, kde jsme se I U Ččp tlačili jsem zde byl sám, v klidu jsem si prohlédl všechny samce, zkontroloval podsadu, zádě, pohlaví a až pak v klidu přišel k pokladně, kde tou dobou už nebyly 50m fronty u 40 pokladen, ale asi 3-4 debatující chovatelé a garanti.
Tak jsem nakonec pořídil 2,1 Ččp a šel si užít veletrh chovatelských potřeb ve vedlejší hale. Tam jsem na doporučení kolegů z auta pořídil rollon tetovací barvu, tak uvidíme, zda bude letos konečně pěkné syté tetování. A pak už byla na čase "jen" cesta domů. Super akci a zážitek nakonec zkalil jeden negativní zážitek, ale to si nechám pro sebe.

Do třetice jsem si chtěl ten víkend asi opravdu užít a tak když jsme  v pátek v 16hod vyjeli směr Praha- Kalrsruhe a vrátil se v neděli v 1hod ráno, asi jsem někde měl pošetřenu energii a ráno po 9hod vyrazil na Rakouskou národní výstavu do Riedu. Rakušáci mají podobný svaz jako my - tedy králíci, holubi, drůbež, papoušci, morčata.
Hala králíků (asi 3000ks) byla parádní. Solidní angory, kvalitní rexi (líbili se nám především ZCa, Or, Ha a modří). Zakrslíci byli skvělí. Výborní hermelíni modroocí, z. havany se povedly, ale od tohoto chovatele už máme materiál z Welsu 2010, takže si ještě počkáme. Modré a marburské trápila jemnější vatovitá srst, ale typ a tvar byl VD a kdyby nebylo zbití (rozuměj neměli jsme domluvené kvalitní samce z českých zdrojů), doma by mi nevadili. Ččp byli poslední 3 co byli neprodejní. Dle bodů to lepší z výstavy a u nás na speciálce by byli rádi za jednu ČC... za ty peníze opravdu ne (ceny jako den předtím v Karlsruhe, i angličtí strakáči byli na obou akcích o polovinu levnější). Typičtí hlavatí byli MaB div, striv a bčo. Pak mne zaujali i FB v hav a strhav rázu a BOA.
To byla hala č. 1, druhou tvořilo podium k vyhlášení výsledků, po obvodu stánky s prodejem potřeb, krmiv (některé stánky byly i v jednotlivých halách u zvířat) a uprostřed dlouhé lavice se stoly, když hned u vchodu bylo výdejní okénko z kuchyně). Třetí hala patřila ptactvu - kanáři, andulky, korely, amadiny, a další droboť, ale i větší papoušci jako královští, rosely až po velké amazoňany. Právě v této hale jsem si uvědomil, proč tady nejsem unavený a užívá si to i má partnerka. Bylo to pestré, zajímavé a ač velké, tak pohodlěnšjí než Karlsruhe. Kdyby nebylo těch lepších Ččp v Německu...
Následovala vodní drůbež v "mezi hale", kde byly i husy české. Účast výrazně nižší a méně kvalitní než v r. 2010. Drůbež jnak byla převážně výrazně hrabavá. Několik neobvyklých plemen, ale co jsem doufal že bude, stejně jako v r. 2010, tedy zdr. SA porcelánové, tak ty jak na potvoru nebyly. Hala holubů dala na odiv většinou voláče. A musím podotknout, že byla nejstudenější ze všech. Ale při pohledu na rousné čejky v neděli odpoledne na výstavě v kleci, kde jsou nejspíš od úterý a měli NÁDHERNĚ ČISTÉ ROUSY, to bylo něco, co u nás člověk nevidí (skoro). Proto jsem si opět prohlédl sypký materiál, který pod holuby měli i ve Wilfersdorfu a nevím jak to, ale prostě tento asi funguje dobře i bez vkládajících se roštů...
Akce to byla krásná. Vkusně připravená, pohodlná, rodinná. A tím, že to mám na Rakouské vrcholné akce většinou blíž a po lepší silnici než do Lysé tak i moc fajn. V podvečer se s námi loučil Ried s krásnou Alpskou krajinou v zádech a já se už opravdu těšil, že se za ten víkend konečně vyspím. 
 

22. 7. 2013

Ze Setkání přátel Ččp v Hluku

Je to již dva roky co se u mne doma zastavil jeden zájemce o chov Ččp, představil se jako Jan Matoušek z Hluku. Příjemný chlap a fajn povídání vyústili tak, že si odvezl mimojiné i matku v té době aktuální klubové šampionky. Loni již od počátku plánoval účast na speciálce, zúčastnil se, neztratil se a hned rozšířil řady členů Klubu Ččp...

Neuběhl ani měsíc a byli jsme spolu v kontaktu znovu, prý že má možnost pořádat akce v areálu MJ Hluk, tak co kdyby se udělala nějaká akce. Pochopitelně jsem pro každou takovou špatnost, jako asi každý zapálený chovatel, a tak jsem nadšeně souhlasil. Už na "výročku" do Damnic jsem od něj vezl pozvánku a přihlášku na "Setkání přátel Ččp a stolní ocenění králíků".

O akci byl vcelku velký zájem, bohužel, jak se to tak vždycky stane, nakonec mnoha z nás do toho něco vlezlo, ať už pracovního nebo rodinného. A tak jsme se tam z Klubu sice sešli tři mušketýři (Jenda Matoušek, Vojta Hubáček a já) s d´Artagnanem v podobě mladého chovatele Ččp, který navštěvuje akce spolu s naším členem a pořadatelem akce Jendou Matouškem.  Ale sirotky jsme rozhodně nezůstali, přítomní byli chovatelé ze ZO Hluk i z dalších v blízkém okolí, také členové domácího mysliveckého sdružení.

Program začínal již brzy zrána, tedy pro mne, už v 10hod :)) stolím hodnocením králíků. To jsme provedli jak vnitřně díky skvělému guláši od pořadatele Jendy M., tak bodově díky přítomnosti posuzovatele Vlastika Šimka, kterého kolem kopce z vedlejší vsi dovezl bratr. V připraveném fundusu o cirka třech desítkách klecí se následně prezentovali především Ččp. Možnost diskuze o a u Ččp s posuzovatelem, který je má, jako jeden z mála, v oku byla jako vždy velmi přínosná. Pochopitelně se domácí nechtěl nechat zahanbit a jal se na nás vyrukovat v plné zbroji, tedy vrcholem mezi Ččp byla Jendova kolekce S3,0 286b (2x 95,5 a 95,0b).

Po vyhodnocení výsledků a skončení posuzování se dojedl guláš, a pití piva bylo přerušeno degustací domácích dobrot (slivovice, meruňka, hruškovice, ... domácí kozí sýr, malinový koláč z kozího mléka -> oba excelentní produkty z kozího mléka byly dílem Jendovy paní) a nezbytnou kávičkou. No a než se dopekl zlatý hřeb večera, tedy kančí kýta z pravého divočáka (kterého jako zlovily přítomné děti při odpolední hře, kde jej hrál jeden z přímných tatínků a jeho vlastní potomek jej následně v zápalu lovu pěkně zmidlil), mohli si odvážnější či zvědavější z nás vyzkoušet střelbu z brokovnice na asfaltové holuby. No, ale ono se řekne na asfaltové, ale myslivci v Hluku mají parádní systém, který odpaluje každého holuba jiným směrem a v jiné výšce. Takže úspěch či případný neúspěch ve střelbě byl následně důvodem ke všeobecnému veselí.

Nakonec, nebudu se dále rozepisovat, jak že bylo na myslivecké chatě v Hluku parádně. Sociálka jak v hotelu, nocleh v podkrovní klubovně či ve stanu. Pro vody chtivé co by kamenem vodní nádrž Dílce vhodná jak ke koupání tak k rybolovu, no prostě parádní místo k takovýmto setkáním. Však taky na místě padla myšlenka sejít se zde na rok zas, a nejenom tak, ale pořádně vše domluvit aby byla účast zase ještě lepší a to třeba tím, že by ono setkání bylo výroční schůzí Klubu.

A co by stálo za zlepšení, no, hudební produkci z rádia zamněnit za živou, ale to není úkol neřešitelný, protože jinak to bylo setkání jak se patří se vším všudy a s velký S. Takže kamarádi, za rok v Hluku zase ahoj! 

 

22. 7. 2013

Chovatelský den dětí 2013 v Prosiměřicích

Ke Dni dětí se v letošním roce uskutečnila výstava drobného zvířectva v útulném chovatelském areálu ZO Prosiměřice na Znojemsku. V termínu na přelomu května a června pořádají místní chovatelé výstavu každoročně, letos připadlo otevření výstavy přímo na svátek naší mládeže.

Poslední dny a týdny před výstavou nevlévaly pořadatelům příliš optimismu do žil, co se týče výrazně četné účasti zvířat nebo návštěvnosti. Zato téměř neustále podmračené a uplakané počasí vydatně podlévalo nejen kačírek chovatelského areálu, který je přes sezonu vždy osazen okrasnou vodní drůbeží (letos tak byly k vidění husice rudohlavé, otonské, husy indické, císařské, bernešky velké a rudokrké), ale i příjezdovou cestu a tak před otevřením výstavy byla k vidění i situace kdy se skupina přítomných snažila pomoci dodávce vezoucí sortiment pro chovatelský stánek vybřednout z podmáčené pasti.

A přesto to byla nakonec nádherná výstava. Již při odbočování z hlavního tahu Pohořelice – Znojmo na Prosiměřice vykukoval zlatavý žhnoucí kotouč ze svých šedivých duchen, aby o chvíli později vydatně rozdával radost a teplo po celé dopoledne, kdy jsem si užíval chovatelského svátku v Prosiměřicích. A ač si na výstavu našlo v letošním roce cestu o něco méně zvířat než loni, téměř 350 kusů králíků, holubů a drůbeže, doplněných asi desítkou voliér s exotickým ptactvem, jezírkem s okrasnou vodní drůbeží a dva výběhy s kozami s kůzlaty byli nádhernou přehlídkou chovatelského snažení.

Nejpočetněji zastoupení byli pochopitelně králíci (157 ks). Nejčastěji šlo o podzimní až zimní odchovy, ale našel se i věkový maratonec – samec Vš ročníku 2008. A ač by jistě většinový názor radil nechat tohoto plemeníka dělat radost doma, lze chápat i chuť majitele podělit se s návštěvníky o to, v jaké formě může stále být zasloužilý otec. Ale to jsem přeskočil o dost dopředu.

Expozici zahajovali společně se šesticí mláďat FBdiv pro Znojemsko typičtí moravští modří nestorů tohoto plemene pánů Kliky a Ježka po dvou párech velmi rozdílných jedinců. První pár byl optimální ve všech ohledech, vyrovnaný, pěkných ani příliš výrazných ani slabých hlav, dobré srsti, barvy. Druhá dvojice vynikala předně svými typickými hlavami, což se nejspíš podepsalo pod jemnější, méně pružnou srst.

Následovala střední plemena, kde zcela chyběli Vss! Což je pro většinu výstav věc nepředstavitelná. V Prosiměřicích tedy střední plemena zahájili modří vídeňáci kolekcí přítele Sklenáře, jehož mladá zvířata byla nadějně vyrovnaná především v tvaru, krycí barvě a syté podsadě. V nejlepším světle se pak předvedli vídeňští šedí. Nejenže šlo o nejpočetněji zastoupené plemeno (13), navíc se zde ukrývalo mnoho pěkných či nadějných zvířat a kolekcí. Většina zvířat spadala svým zbarvením do módní a líbivé skupiny sytějších, lehce ohnivých králíků, ale k vidění byli i zástupci klasicky šedí s nižší intenzitou ohnivosti. Většina zvířat pak měla velmi dobrou mezibarvu, pásky na hrudních končetinách se vyskytovaly sporadicky.

Bohužel, ne na všechny se v Prosiměřicích mohlo dostat a byl jsem i svědkem pěkných situací, kdy sám chovatel když viděl, že by měl šanci na čestnou cenu u více kolekcí (jiných plemen) uvedl, že je to jeho a ať se dá cena na jiná zvířata.  Za „šeďáky“ tak pohárek obdržel přítel Jelen Rudolf starší, jehož tříčlenná kolekce sester byla opravdu krásnou reklamou na toto střední divoce zbarvené plemeno. Obzvláště síla hrudních končetin, šířka těla, srst a celková barva byly výborné kvality.

A nebylo by to Znojemsko, domácí pole Václava Helera, kdyby chyběli jeho novozélandští bílí. Zatím na obou jarních výstavách jasně dominující albínští „medvídci“ natáhli svou vítěznou šňůru nejlepších kolekcí výstavy o třetí korálek právě zde, čímž potvrzují, že se i letos podařilo připravit na výstavy špičková zvířata. Úspěšná střední plemena uzavíral burgundský samec pana Brabce. Musím říct, že za těch pár let co u mne doma Bu nejsou, se jejich chovatelům povedlo odvést pořádný kus práce. Slušivý, přiměřený typ, dobrá záď, pružná a přiléhavá srst, stále tenká kůže, svítivě písková barva pěkně zatažená až na břicho a u několika málo jedinců i náznaky tohoto pozitivního jevu až na pírku!

Závěr středních plemen vystavili mladí jednotlivci hodnocení predikátem. Zde bych jen zmínil velmi dobře koukatelného samečka ČS modrého chovatele Jirky Filů z Práčí, který se snažil udělat všem přihlížejícím radost neustálým panáčkováním a předváděním své kouzelně kulaté hlavičky. Z méně obvyklých a nepříliš četných plemen bych pak zmínil předvedení holandských černých, činčilových a divokých, rhönských, Ččp (vystaveno 7ks - 3ks Josef Dvořák 282,5b a 4ks Adam Hellinger 377,5b), Dl, a ze zakrslých ZBrh, Zrh a ZTč.

Čestné ceny – králíci:

Novozélandský bílý

381,5b

Heler V.

Stříbřitý malý havanovitý

381,0b

Kopřiva Z., Ing.

Zakrslý tříslový černý

381,0b

Rolinková R., MCH

Vídeňský modrý

378,0b

Sklenář M.

Vídeňský šedý (výborné letošní 0,3)

286,0b

Jelen R., st.

Rhönský

284,5b

Chašov J.

Tříslový černý (výborný tvar, typ, barva)

96,0b

Kročil M.

Hermelín červenooký

95,5b

Žampová J., MCH

Burgundský

95,0b

Brabec J., st.

Malý beran bílý červenooký

95,0b

Bulíček J.

Český červený (starý typový samec)

95,0b

Ilková Š., MVDr.

Stříbřitý malý světlý

95,0b

Jelen R., st.

 

Doplnění: Čeští černopesíkatí dvou chovatelů (členů Klubu) se rozhodně neztratili. Patřili k tomu lepšímu na výstavě a i díky dobrému umístění v klecích nebyli návštěvníky přehlíženi. Tři kusy přítele Dvořáka byli z loňského podzimu, má čtyřčlenná kolekce pak z ledna.

22. 7. 2013

Páté stolní v Ladné

Již popáté v řadě byla chovatelská veřejnost pozvána k besedě s posuzovatelem, spojené s bodováním, u misky guláše v příjemném prostředí hospůdky. Oproti všem předchozím akcím jsme změnili místo konání a nutno podotknout že výrazně k lepšímu. Bylo teplo, areál připraven ze strany paní hospodské na jedničku, vládla pohoda. Místo litrů svařáku, grogu a horkého čaje se popíjelo pivečko, chlazené nealko a nervózní zmrzlé stepování se změnilo v sezení u stolů v tričku s krátkým a sledování práce posuzovatele, proložené přátelskou diskuzí nejednoho z nás.

Jsme velmi rádi, že si toto setkání našlo svůj okruh příznivců a stav zvířat se v podstatě ustálil na rozumném počtu. U stolního ocenění, kde je posouzení jednotlivých kusů značně zbrzděno diskuzí nad každým kusem, ukazováním a srovnáváním, totiž není ani možno za den jediným posuzovatelem udělat běžnou míru, navíc chceme-li poté ještě posedět všichni u jednoho stolu a dostat se i v rozumnou dobu domů.

V letošním roce tak prošlo rukama posuzovatele Petra Fasory 44ks králíků všech velikostí a také rexů. Překvapivě mírně početně oslabili Nč, ač je letos dodali tři chovatelé. Počtem se jim téměř vyrovnaly jejich bílé protějšky, které jinak na okrese vídáme velmi zřídka. Velmi pěknou chovnou skupinu vídeňských šedých ukázal mladý chovatel z Hluku, přejeme aby se nadějně složený materiál osvědčil a chov se dařil.

Mezi malými plemeny byli o čtyřech kusech kvalitní malí berani divocí, červenooký a divoký strakáč o velmi dobré kresbě. Poté přišli na řadu letos nejpočetnější Ččp (10), kteří na tomto místě nahradili právě již zmíněné červené novozélanďany. V této velmi kvalitní a vyrovnané skupině se také našla nejlepší zvířata této akce – dva samci jednatele domácí ZO hodnocení 95,5 a 96,0b.

Závěr patřil zástupcům zakrslých králíků. Trojice zakrslých beránků černých byla chovatele, jenž se s nimi účastní pravidelně. Bylo možno tedy hodnotit vývoj chovu. Z počátku byli větší, dnes naopak deko scházelo či byla hmotnost na spodní hraně ideálu, aniž by to bylo očividně na úkor zdraví, péče či jinak okatě provedeno. Méně časté u tohoto pěkného zakrslého králíka.

Zakrslí barevní byli každý jiného zbarvení – divoký, černý, havanovitý a nakonec i modrý. U všech byl velmi dobrý typ. A modrá barva tak byla k vidění v kategorii velkých (Mm), rexů (MRex) a zakrslých (Zm). Potěšitelné bylo, že všichni zástupci této barvy neměli problémy v páté pozici a nacházela se i pozitiva na plusové půl body v podsadě.

Po skončení aktivní části – posuzování jsme všichni zasedli ke stolům a pochutnali si na domácím zvěřinovém guláši od Jendy Matouška z Hluku, který dodal také mnoho slušných zvířat. V tu chvíli začala diskuze a dotazy mimo téma posuzovaných králíků, a tak prošly diskuzí informace o nedávno proběhlé Bundes-rammler schau na severu Německa, probíralo se krmení a dostupné KKS, a mnoho, mnoho dalšího. Nakonec jsme se všichni zvolna rozjeli do svých domovů s pozitivním hodnocením, že letos v teple a pohodě, i když v menších prostorách, to bylo výrazně lepší než dřív, a za rok se opět rádi uvidíme.

Děkujeme všem zúčastněným za účast. Věříme, že změna prostor byla obrovským posunem k lepšímu a že se narok sejdeme v Ladné na začátku února opět v podobném počtu k přátelskému setkání spojenému se stolním oceněním – za rok pošesté!

(vyšlo v časopise Chovatel)

 

10.12. 2012

EV, Lipsko 2012

Dosud vůbec největší chovatelská akce se uskutečnila o uplynulém víkendu. A vážení, byl to nářez. Ve třech jsme vyrazili krátce po páté raní z Velkých Bílovic směr Brno- Praha- Teplice- Drážďany- Lipsko. Cesta ubíhala na výbornou, počasí bylo super (a jak někdo pozanamenal na iFauna.cz - to nám to dobře vyšlo, protože od neděle se to jen sype). Jen nám trochu nevyšly přestávky. Plán byl za Prahou na benzině snídaně, WC, pohoda. Kdybych věděl, že na pořádnou benzinu narazíme až před tunelem do Němec, a sejdeme se tam se třemi autobusy zájezdu do Lipska a několika auty podobného směru, tak to trochu přehodnotíme... Ale zase jsme se už ve frontě na WC potkali s mnoha známými :-) 

Po přejezdu do SRN jsme díky invalidovi na palubě nemuseli řešit "Vignette" a cesta ubíhala. Dobrá příprava a snadný směr a nebyl problém. Trochu zaskočilo, že i když jsme po Autobahn měli projet celé Lipsko, viděli jsme z něj jen jeden satelit (rozuměj sídliště). Pak už následovalo mega obří parkoviště, kde jsme byli v šoku kolik aut už tu je. Opět díky invalid card jsme to zapíchli hned u schodiště k výstavišti a mnuli si ruce, jak je fajn mít tohle sebou na palubě :-) 

Po ujítí asi 500m od parkoviště k hlavnímu vstupu do haly jsme si všimli již čilého ruchu v tubusech do hal. Bylo před půl dvanáctou, měl být tedy do otevření ještě nějaký ten moment. Ale co, nikdo z nás nejel cíleně nakupovat spíše omrknout a užít si opravdu velkolepou akci. A tak nám nějaké dřívější otevření mohlo být u...  

Možná nakonec dobře, vešli jsme totiž do haly, u pokladny na vstup nikdo, u katalogů taky ne. Tak jsem vyplázl třicet "éček" (8 vstup, 10 katalog králíci "jen 324 stran A4, a 12 "peří" s 620 stranami). Pak jsme omrkli jak vypadá prodej, který byl už v tu chvíli až k obzoru, a přes haly s drůbeží prošli ke králíkům oklikou.

KRÁLÍCI - hala obrovská, ale tak útulná, že ani nepřišla. Jen když člověk chtěl přejít na druhý konec, tak jej to v třetině přešlo a raději si prošel vedlejší uličkou zpět. Hala na šířku měla 4 řady klecí (tři králíků, jedna byla expo MCH) po dvou na výšku! jen čísla klecí na jejich krajích skákající po téměř tisících dávala tušit, jak velký záhul každá  řada skýtá. Navíc uličky o šířce tak jak je známe i z našich velkých akcí, tedy byla paráda od řadu potkat uprostřed uličky potkat houf diskutujících chovatelů, či prostorově výraznější dámu nahýbající se ke králíkům v dolní řadě.

Jak jsem již zmínil, v hale se ještě našlo místo pro celou expozici MCH. Přímo do té jsme tubusem vešli a mne hned nadchl pěkný 1,0 marburský. Přestě ten typ ala malé stříbro, co jsem viděl už před třemi lety v Nitře, a který se letos pomaličku začínal vyskytovat i u nás.

Zvířat bylo opravdu neskutečně. Jelikož jsem chtěl projít všechny odbornosti, nebylo možno projít vše. Po otevření katalogu jsem začal od BO sledovat zajímavé u nás méně časté či neznámé variety. Prvním zastavením tedy byli FB. Žlutí, červení, a nádherní izabeloví. Zrovna u nich jsme se setkali s chovatelem této verze ze Slovenska, který se rozplýval nad kvalitou těchto zvířat. Fantastický typ a neobvyklá barva = neprodejná lahůdka.

Poté střední plemena - angličtí berani (černí, divoce zbarvení, železití, madagaskaroví, žlutí i strakáči). Velmi pěkná, početná skupina. Většinou se cena pohybovala přes 100€.

"Šampaňák" tak jak jej známe ze vzorniku byl uveden jako švýcarský směr šlechtění v počtu jedné kolekce. A dle mého pěkného zjevu. Originál francouzský stříbro budilo dojem dvou kolekcí. Až po pohledu do vzorníku jsme zjistili že jde o dvě plemena po jedné kolekci - francoizský stříbřitý a belgický stříbřitý. Vše však uniformní jako jedno plemeno a zjevu jako naše německý velký stříbro černý, v provedení F1 kříženců Vss x černý vídeňák. Tedy jako správní užitkoví králíci byli štičího typu.

Vb. výjimka mezi "tisícovými" plemeny, která jsem vynechával. Srst, tvar OK. Typ ala Nb. Ušlo jen pár kusů dle mého názoru na pěkného Vb (líbí se mi klasický starý typ co byl v ČR). Ale protože mi jejich chovatel a posuzovatel v ČR při posuzování Vb na CVMK v  Lysé tvrdil, že je to pro nemožnost dosáhnout 5kg s "naším typem" a němečtí "modroocí novasi" ji přesahují, tak jsem tuto vlastnost cíleně sledoval. Valná většina Vb měla i přes hrubý typ, který měl vést k hmotnosti 5kg, skutečnou hmotnost 4,2-4,4kg. Tedy skutečnost ukázala akorát mně zhnusení současných Vb a nulové zlepšení hmotnosti.

Červení králíci - Nč/ Bu/ original Bu. Poslední jmenovaný potvrdil přesně to co se u nás uvádí. Vypadali jako kříženci předchozích jmenovaných - červení jako Nč s divokými znaky a typem něco mezi.

Ččp - skoro 170ks. Slušné kvality byli pouze 3,1 (Finkmann - D, Wukits - A). Neprodejní. Zybtek převážně bez typu hlavy ani těla, drobnější. Dost světlých zvířat.  Ceny jako za levnější obry. Tedy 80-100€!!! 

Potěšilo Slovenské plemeno holíčský modrý, které svou skutečnou specifičností získává i přes propagaci jakou má, jméno v Evropě. Vystavených okolo 20ks bylo POUZE NESLOVENSKÝCH vystavovatelů.

Vizuálně parádou byla skupina anglických strakáčů. Paráda. A ceny příjemné. Snad jen chovatelé AS zůstali nohama na zemi a při zdravém rozumu a tak se dali pěkní AS pořídit od 30 do 60€. 

Zakrslí barevní - veveří, modří, černí, havany. Veveří - nic přínosného pro náš chov. Modří - jeden samec, havany - dva samci. Ani jeden prodejný. Nádhera hlavy, silné uši. Ano, hmotnost 1,2kg. Černí. Paráda. Snad 5ks špičkových samců v TYPU, barvě, srsti. Hmotnost 1,15-1,25kg. Bohužel, ceny 70-100€. A zas takový šílenec nejsem, potřebu samce nemám. Zvířata jsem si poznačil a chovatele prubneme třeba příště v jejich regionu při nižších cenách.

Fajnovky - zakrslí černopesíkatí. Minimálně jeden typově srovnatelný samec s černými!! A jaký mazel to byl. Jen pro jeho živou a mazlivou povahu nešlo fotit. ZBčp. Neviděl jsem moc progres od EV Nitra. Stále dobrý počtem, velký počet oblibou. Ale světlí s horší podsadou. No, možná poskočili s závěsem. Jeden samec pěkný korunky, závěs, klabonos. Opět problém - neprodejní.

... je toho hodně, pro dnešek stačí, pokračování  zítra ;-)

 

 

4.12. 2012

Speciálka malých plemen (Čm, Dl, Ččp), Velké Pavlovice

Pro mne začínalo vše jiýž v pátek na poledne. To dojel do Břeclavi Jenda Matoušek, poseděli jsme i s jeho synkem v cukrárně a kecali o zítřejší akci. Večer jsem dojel na halu, protože měli dojet z větší dálky Libor Mikeš a Bohouš Štrejbar s králíky, tak abych byl u zaklecování. Druhý jmenovaný mi nebral tel. tak jsem po předpovědi počasí byl lehce nervozní, zda je vše OK.

Dorazil jsem na halu v 18hod. A Bohouš s domácími vesele chystal klece. Takže dojel v pořádku. Postavilo se, nastlala trocha slámy, daly misky, a dorazil i Libor, který přivezl i mou drahou polovičku :-) Dali jsme si něco málo na zub, zaklecovali první 1/4 černopesíkatých a šli si odpočinou, než to všechno začne.

Ráno celkem fofry šrumec. Z přihlášených 76ks chyběl akorát pan Hnilica, který zvířata nedodal. No co, chyběli klece na zvířata navíc, Jenda Matoušek dovezl 3ks na ukázku co má doma, když chce do klubu a tak to využil...

Potěšilo mne, jak jsme zapracovali na tvorbě kolekcí. Vždyť jich bylo letos už SEDM nad 376,0b!!! 

Hellinger - 376, Matoušek F. - 377, Kubíček - 377, Dvořák - 377,5, Jelínek - 377,5, Hellinger - 378 a Matoušek F. - 379b. Prostě paráda.

Mně osobně se líbila zvířata Libora Mikeše, ale nepřálo trochu štěstíčko. Pár kusů mělo o nějaké to deko nižší hmotnost, světlejší odstín, nebo trochu horší podsada, nepomohlo umístění v prvních klecích a tak to bylo poznat. Ale typově odpovíddali a byl to moc pěkný úvod.

Pak mne potěšilo, jak pracuje od počátku nový člen přítel Dvořák. Velmi slušná kolekce. Škoda, že měl sameček menší kyčle, jinak by byla kolekce zas o trochu výš. Ale rozhodně se těším na výsledky jeho další práce.

Přítel Jelínek dovezl obzvlášť typem fantastické samice. Hlavy jak malí berani, no fantazie. Jo, byly chlupatější, už s lalůčkem ač květnové, některé horší podsady. Ale ten TYP! I proto potěšilo, že jejich sestru, kterou dodal jako jednotlivce (línala) přenechal mladému chovateli, který dojel na výstavu pořídit svůj první materiál.

A duo Matoušků? To jsou kluci šikovní. Jenda, který ač chová Ččp druhým rokem, dodal samce, který, když byl umístěn hned za králíky pana Františka Matouška, budil dojem že k jeho králíkům patří :-) Ano, měl "jen" 93,5b (byl hodně světlý, měl prošlap a trochu línal. Ale dobrá záď, super typ), ale Libor Mikeš určitě neudělal zle, když si ho vybral. Navíc, když mu František Matoušek následně věnoval svou nejlepší vystavenou samičku. Jehož zvířata byla opět typová, široká jak lodě. Prostě radost pohledět. 

Trochu jiné řízení druhého klubu, bylo na mne trochu hektické, a generálské. Jo, nebyla ze začátku taková pohoda a klid jako v Úvalech. Tam jsme byli všichni minimálně noc, většina spíš dvě. Tím pádem se i více popíjelo (byla větší kosa, tak na zahřátí ;-)) . Ale my, co jsme přečkali do neděle, jsme si to večer náležitě vynahradili. Spali jsme (většina) u Vincenta Hirčáka (chov. montaubánců), tedy spíš jsme popíjeli a vykládali v jeho sklepě u červeného, ...

Takže nakonec? I letos bylo fajn a pěkné počasí. A i když nebyli často v kondici (teplý podzim?), tak jsme viděli hodně povedených Ččp. Mne těší, že to je počet čím dál tím vyšší a nejen zvířat, ale i jejich chovatelů, kteří taková zvířata jsou schopni udělat.

Jen tak dál a těším se na výročce na viděnou (předběžně jsme se bavili o termínu jako letos, tedy 4. května 2013). Tak na jaře na viděnou!

 

27. 10. 2012

Speciálka Dl-Čp-Bí, Hemhofen, SRN

Dnes jsem s přáteli z Klubu Čm-Dl ČR, chovateli dailenárů, přáteli Petrem Fasorou, Františkem Kučerou a Vlastou Šimkem navštívil, po předchozím pozvání ze strany předsedy tohoto Klubu - Reinera Perla, speciálku tohoto klubu v obci Hemhofen (necelých 40km za Norimberkem).

Malá obec, na jejím okraji mezi pastvinami koní malý útulný areál. Z prvu jsem předpokládal, že je areál více "do hloubky" a hala je řešena podobně jako areál ve V. Pavlovicích, jen se vstupem přes společenskou místnost. Nebylo tomtu tak. "Hala" měla velikost (trochu nadneseně) většího dětského pokoje, přesto se do ní krásně vešly klece pro 253 králíků (dvouřadé uspořádání a speciálka jakožto pracovní výstava, tedy uličky pro jednoho člověka návaly turistů se neočekávaly a nekonaly). 

Z tohoto celkového počtu bylo přihlášeno 185ks dailenárů (nedodáno 15ks) a 68ks černopesíkatých (nedodáno 11ks). A nádavkem poslední v nadpise uvedené plemeno - bílopesíkatý v počtu 46ks černého a modrého rázu. Pozorný čtenář si povšimne, že součty uvedených tří plemen nesedí. Ani já si bílopesíkatých v místnosti nevšiml, až jsem na tento postřeh měl čas. Proto jsem se dotázal přítele Perla, a tento mi odvětil, že bílopesíkatí zde měli speciálku formou stolního ocenění pouze v den posuzování, proto se jim nezajišťovaly ani klece a všichni jsou již doma. I přesto, že nebyly cílem naší cesty - škoda. 

A teď k našim plemenům. U "Ččp" bylo uvedeno jako predejných, dle katalogu 8ks. Na pokladně už byli dohlášeny a postupně chovateli dohlašovány sem tam, nějaká další zvířata k prodeji. Tedy v době našeho objezdu jich u černopesíkatých mohlo být kolem 15ks. Podobné to bylo u Dl, kde jsem spočetl 25ks prodejných dle katalogu. 

Pro prohlédnutí prodejných zvířat byl připraven prostor - stoleček, který se posléze stal centrálním prostorem Česko-Německých diskuzí předně o Dl, včetně názorných rozborů zvířat. Navíc, co nebylo k vidění "na živo" bezpečně dodali přátelé Šimek a Wehrle v podobě PC prezentace, které obě sklidily zasloužené pochvaly. 

Nakonec jsme domů odjížděli s nově pořízenými šesti králíky (4,2 -> 1,1 černopesíkatí). Největším překvapením byl, přítelem Michou Schindlerem, darovaný šampion výstavy Dl příteli Fasorovi. Já zase tímto zas a znovu děkuji příteli Andreasi Lambrechtovi, který mi přenechal do chovu nejlepšího samce "Ččp" přestože nebyl určen k prodeji. Děkuji všem zúčastněným, po dlouhé době jsem si užil opravdu fantastický chovatelský svátek. Děkuji. 

 

27. 10. 2012

"okreska" Břeclav 19-21/10, 2012

Na první počin tohoto formátu to nebylo špatné. Na 350ks králíků, 300 holubů a 160 voliér s drůbeží si své návštěvníky našlo. A tak lehce přes 950ks zvířat bylo obdivováno více než osmisty dospělými. Spolu s dětmi pak číslo návštěvníků překročilo i 1500 diváků. 

U králíků pak byli obdivování BOdiv (kol. 285,0b a její člen 96,0b), kolekce Vč př. Pechy (380,0b), Vš př. Konečného (380,0b), Nč př. Piláta (380,0b), Čm př. Gajdoše (381,5b), Čč př. Břouška (285,5b v čele se samicí 96,0b), Sž př. Pyskatého (380,0 a 380,5b), Ssv Milana Judase (380,0b včetně samce 96,0b).

Ssv byli nejvíce kvalitně obsazeným plemenem/ barevným rázem, když pánové Němeček a Judas dodali 20ks, kde kolekce dopadli následovně: 0, 380, 379, 379,5 a 378b. 

Pěkný pohled byl také na ZB, které v černé barvě i jako strakáče dodali MCH - Klvačová a Košarek. Slečna Klvačová pak slavila zisk ČC na kolekci 380,5b u ZBč (včetně 0,1 96,0b) a přítel Košarek obdržel 2x 285,0b na tříčlenné kolekce - ZBč a ZBstrč. 

Z dosud nezmíněných jednotlivců bych vyzvedl - 1,0 Vss oc. 95,5 př. Němečka, 2x 95,5b ČV př. Sece, 2x 94,5b Siž př. Břouška, 2x 95,5b Zbíč MCH Zahorecové, také 95,5b Ččp AH, či 95b Abčo manželů Jiráskových, ale předně fantastické 1,1 Zstrč Milana Judase hodnocené 95 a 95,5b. 

K peří krátce - u holubů bylo uděleno 5x 96,0b. Na moravského pštrosa černého, NVH červeného a žlutě plavého, BV bílého a hanáckého voláče modrého. 

U drůbeže bych to srhnul podobně - 1x husa česká 98,0b. Pak monolog MCH Patrika Rohrera ve špičkové kvalitě u zakrslých bílých kachen (2x 95,0b. 98+96b a 2x98,0b). Podobné hodnoty byl i kačírek zakrslé čárkované, stejného chovatele. Lahůdkou v hrabavé byla voliéra bantamek  př. Jaroslava Baky (2x 98,0b). 

 

6. 9. 2012

42. Celostátní výstava mláďat králíků a 4. drůbeže, Hodonín

Jen k  Ččp. Přihlášeno bylo 61ks, z nichž 19 mělo být prodejných, od 13 chovatelů - Hanák (4), Hellinger (4), Hnilica (4), Hrubá (2), Hubáček Jan - MCH (11), Krumpolc (4), Kubíček ml (8), Matoušek F. (4), Musil (4), Novák (4), Štrejbar (4), Baierová (2), Matoušek J (3). Z toho 8 členů Klubu a jeden chovatel, který si již podal přihlášku do Klubu. Dodáno bylo 58ks, tedy 3ks scházely.

Posouzení Ččp se zhostila, jako je tomu na výstavách v Lysé n. L. snad vždy, a na CVMK již poněkolikáté paní Dana Caithamlová. Z celkového počtu 58ks Ččp bylo hodnoceno 51ks, z čehož vyplývá že 7ks bylo vyloučeno, neklasifikováno, tedy "mimo body". Bodovaní jedinci pak měli průměrné ocenění 93, 58b. Nejvyšší ocenění jednotlivce bylo 95,5b na samici (nejspíš) přítele Krumpholce z Čech. Kolekce byly pěkně oceněné tři. A bodově vyzněly takto: 377,5b (návrh na ČC - př. František Matoušek, člen Klubu), 378,0b (návrh na ČC - pravděpodobně př. Krumpholc), 379,0b (návrh na MČR + návrh na pohár nejlepší Ččp - AH, člen Klubu).

Před výstavou jsem měl trochu obavy o dýchatelnost v prostorách výstavy, ale během čtvrtečního dne nebyl v tomto žádný problém. Stejně tak jsem se bál o kvalitu a množství krmiva, proto jsem si vzal vlastní. Taktéž se jevilo zbytečné. Garanti krmili tak akorát (hlavně ne příliš jak je často zvykem) a granulemi, snad s vyšším obsahem vojtešky (velmi tmavě zelené)? Co mi chybí je v klecích seno, ale jelikož jsem si jej dodal sám, tak mí králíci mají. U králíků BO jsem si všiml, že chovatel jim dodal jakési lisované velké kostky sena, na takovéto více denní akce se mi to jeví ideální - králík má možnost sena po delší dobu, i kdyby pořadatel toto nedodal a chovatel může mít trochu klid, já toto u volně loženého sena nemám. 

Dále mne u garantů těšila pečlivost - žádné hrk vodu do misky, ale když viděli misku ušpiněnou - vyjmuli z klece, omyli či manuálně vyjmuli nečistotu a teprve poté nakrmili. Možná se to zdá jako drobnost, a běžná věc, ale upřímně - takto skutečně pečlivě jsem to za dobu co jezdím na CVMK (od 2007) viděl prvně. 

Hala s drůbeží byla taktéž plná. Před ní stojí stan s občerstvením a dosti lavičkami k sezení a stánek s burčákem. K mání je 10° Kozel a Kofola. Guláš, atd. Mobilní WC jsou v blízkosti. Tedy po této stránce super. V obou halách jsem si všiml připravených zákoutí pro odpočinek - v obou jsou bufety s lavičkami. 

Z tohoto pohledu jsem zatím ohledně CVMK+D 2012 pln optimismu, doufám, že mi vydrží a že bude mít po skončení akce podobně pozitivní pocity většina ze zúčastněných a návštěvníků. Co jsem mluvil s přítomnými známými, veskrze mi toto potvrzovali. Tak tedy - VÍTEJ VÝSTAVNÍ SEZONO 2012 A HURÁ DO HODONÍNA!

 

20.6.2012

jarní výstavy na Znojemsku

v letošním roce jsem navětívil dvě ze tří. Bohužel, výstavu ve Znojmě s přehlídkou moravských modrých jsme oproti loňsku vynechali z důvodu klubové schůze týden před. 

Navštívil jsem tedy akci v Suchohrdlech u Miroslavi a Prosiměřice. V Suchohrdlech posuzovali pánové: Ing. Kopřiva, Mgr. Šebesta a Jahoda cca 140ks králíků. Pěkný byl počet Ččp (přes 10ks), které dodali přátelé Dvořák, Novák a Pavézka. Dále bylo k vidění pár pěkných chovných samců ČS v černém a modrém rázu. Nejlepší kolekci měli Nb přítele Helera. 

Akci přálo velmi slunečné počasí, proto věřím, že se to kladně projevilo na návštěvnosti akce.

Prosiměřice. Posuzovali pánové: Ing. Kopřiva, Hladiš a Skočovský. Dvakrát uděleno 96,0b - samci Nb a Hem. Velmi zdařilá kolekce 0,3 Vm tuším 285,0 (95,5+95+94,5b). Opět nutno vyzdvihnout nádherný přírodní areál, škoda, že letos nebylo obsazeno jezírko husami, jako loni a tak byl výběh značně zašlý a jezírko plné žabince. Zvířenu osvěžila přítomná koza s malou kozičkou, úžasně pozvedlo náladu to malé střešné kůzle :) 

Drůbež dělal předseda OV Břeclav, přítel Rohrer, mezi ozdobu výstavy patřily u drůbeže perličky. U holubů jsem tradičně nejvíce času strávil u barevnohlávků. I když to byli ti stejní jako týden předtím v Suchohrdlech, zde v klecích po jednom, takže i když jsme oproti předešlé výstavě neměli stůl hned u voliéry s nimi, mohl jsem si jednotlivé kusy lépe prohlédnout. Také děkuji posuzovateli, který mi onu dlouhou řadu dotazů zodpověděl i názorně na holubech předvedl. 

Třeba se zadaří, a za čas budeme mít i my na okrese jarní výstavu, do té doby mohu Znojemským jen závidět jejich akce ve Znojmě, Suchohrdlech, Prosiměřicích (květen) a Skalici (červen). 

7.5.2012

VČS KCHK Ččp, Damnice

Po roce opět na VČS v Damnicích, opět ve spolupráci s chovateli "přechodů" :D Jak je označoval pan Hejral a mně se to označení zalíbilo ;) Schůze započala v 16hod. Projednal se návrh klubových stanov, typizační klíč, předali poháry mistra klubu 2011, atd. Pak následoval košt vín, konzumace připravených zákusků, pečeného masa, apod. a všeobecné veselí, které si mnozí vydrželi užívat až do brzkých ranních hodin. K chovatelům Ččp se na schůzi připojil nový zájemce o členství - přítel Dvořák. Z novinek hlásím v létě dvě Čečepáčkářské svatby. Ženit se budou Libor Mikeš a Rosťa Tyleček.

Samozřejmě rok se daří každému jinak. Takový Jura Kubíčků nemá doma za letošek "ani pesíka" a tak jsem zvědav, jak chce vyrovnat svou loňskou registraci 38ks,... Za to třeba Miloš Klimek má dobře nakročeno, za jaro registroval již 28ks, a to si ještě nějaký vrh udělá na podzim. Takže taregistrace letos asi silná jak loni nebude, ale nebude to nějaký výrazný sešup. Spíš to bude vyrovnanější.

Speciálku jsme se dohodli oba Kluby, že uděláme první víkend v prosinci ve Velkých Pavlovicích s Čm-Dl. Tedy tak jako v roce 2008. Snad se tam zase 300ks králíků vlezeme :) Na viděnou na výstavách. AH

10.12.2011

6. speciálka Ččp, Úvaly u Prahy

Tak jsme se opět po roce dočkali největšího svátku chovatelů Ččp. Ve čtvrtek jsem skončil v šest v Brně anatomii a valil o půl vlakem domů, abych k deváté hodině večer společně s Hubáčkovými a devatenáctkou králíků v kufru vyrazil směr Brno, Rosice, Náměšť nad Oslavou. Zde jsme nejprve nabrali u Ikey Vlastu Šimka, vyzvedli vínko a naložili sedm kusů přítele Matouška. Zde si Vlastik neodpustil poznámku, jestli má cenu vozit ty poháry do Čech, jestli by nebylo snazší je nechat rovnou v Náměšti :-) To bylo v situaci, kdy se nám už osmý králík přítele Matouška do kufru kombíka opravdu nevlezl a většinu naší bagáže na dvě noci měl na sobě naloženo spolujezdec vepředu... 

Do Úval jsme bez složitostí dorazili půl hodiny po půlnoci. Na mistě nás už čekali Jura Kubíček, Miloš Klimek a po chvíli dorazila i domácí Jitka Kotusová. Zaklecovali jsme tu naši šest a dvacítku Ččp, skoukli cože dovezli Jura s Mílou (na vozíku vezli skoro 40ks od severo Moraváků). Pak se šlo spát do blízké ubytovny. K cestě bych dodal, že ač byla předpověď nepříliš přívětivá, pokud jde o stav vozovek, musím podkovat nahoru, že obojí cesty proběhly na výbornou. 

Ráno v pátek 9/12 jsme se vyloupli z duchen a šup na halu. Když jsem jako poslední dorazil, už mne chlapi vyhlíželi, včetně Libora (Dr. Mikeš) a Bohouška (př. Štrejbar). Nachystal jsem si věci na zpracování katalogu s oceněním v kamny vytápěné kanceláři (tímto děkuji Pavlovi za hlídání ohně, abych jim tam nezmrzl :-)) a zbytek se rozdělil na dva týmy. Oba posuzovatelé, jak Vlastik Šimek tak př. Šíp měli k ruce minimálně dva pomocníky a Miloš lítal nahoru dolů, aby mi donášel zavčasu oceňováky k dodání bodů do katalogu - tetování bylo ode všech již v přihláškách, nedošlo k jediné absenci, naopak jeden kus byl navíc ;-) 

Posouzení všech jeden a osmdesáti kusů Ččp kluci zvládli v pohodě do půl dvanácté. O tři čtvrtě vyjel první katalog s oceněním z tiskárny a ve dvanáct mohlo několik málo prvních návštěvníků s katalogem do haly. Prostě paráda. 

Po této "šichtě" sem si s chuzí zakousl schnitzl s bramborovým salátem, normu v pití tvrdšího poctivě plnili a zajišťovali i pro nás všechny Vojta Hubáček a Jura Kubíček. Vínko nás dovezlo několik lidí a také se využilo. 

Po chvilce odpočinku jsme se vrhli na první ročník typizace. Do této prošlo 30ks Ččp, když kritériem bylo 94,0b pro obojí pohlaví. Což bylo prosté, kvalita samců poslední roky jde rapidně dolů. Na výstavě byl jediný samec 95,0b a to ještě v kategorii mláďat, tedy se nemohl zatím pyšnit oslnivým typem. Přednosti však byly v zádi, srsti, barvě, podsadě. To u samic byl boj tužší. Typizaci jsme nakonec hodnotili všichni na výbornou, citoval bych rád Libora, který n schůzi následně uvedl, že tohle bylo zatím to nejlepší na celé speciálce, to pravé "gró" celé akce. 

Večer po deváté jsme se přesunuli na hotel, kde jsme měli celý salonek s dlouhým stolem pro náš počet lidí. Dali jsme si do nosu, někteří tedy už v tu dobu ne :-), ale diskuzi ještě zvládali, tak nám všem bylo fajn. Jakožto poslední opozdilec jsem pak zapadl do peřin po druhé ráno a v duchu tohoto jsem byl také "ráno" opět poslední na hale... Přátelská diskuze především o Ččp doprovázel občasný proces směny či prodeje kusů. V jednu hodinu odpoledne jsme pak zvedli kotvy a vyrazili jako předposlední směr domov. 

A výsledky? 81ks Ččp. Z toho 51ks bylo prodejných. Ceny byly od tří do pětiset. Bodově pak uspěli v kolekcích-

1. František Matoušek, 378,5b

2. AH, 378b

3. AH, 376,5b 

samci

1. Vojtěch Hubáček, 95b

2. František Matoušek, 94,5b

3. AH, 94,5b

samice

1. AH, 95,5b

2. František Matoušek, 95b

3. František Matoušek, 95b

Takže jak to nakonec dopadlo? Všech sedm pohárů se vezlo i nazpátek pohromadě do Náměště. Jinak poznámka závěrem - chlapi, máte-li doma hlavatýho samce se slušnou zádí, šupněte ho k Matouškům. Na výměnu. Potřebuje už nutně něco do krve... A já měl letos jak na potvoru slušné jenom samičky.... 

 

30.10.2011

II. JMK výstava, Hodonín

Od pátku byla otevřena tato výstava návštěvníkům. Bylo přihlášeno 909ks všech kategorií. Pro náš web podstatná byla přihlášená i dodaná účast 28ks Ččp od čtyř chovatelů (9ks Hellinger, 4ks Jelínek, 4ks Musil, 11ks Pospíšil). K prodeji bylo nabídnuto 8ks za průměrnou cenu 398Kč. K prodeji nabídli králíky přátelé Musil (á 330Kč) a Hellinger (á 440Kč). Posouzením Ččp byl pověřen PhDr. Jan Jirků, čímž se mi splnil tajný tip. Neb jsem tohoto posuzovatele měl jako jednoho z vytipovaných. Ale hlavně jsem chtěl, aby králíky nedělal jeden z posuzovatelů jenž bude posuzovat speciálku, neb nemám v oblibě neustálé opakování posuzování svých králíků jedním posuzovatelem. Každý má trochu jiný náhled na věc a právě tím srovnáváním a tak si i nováček v chovu plemene může vybírat a tříbit poznatky. Nejvyšší dosažené ocenění bylo 95,0b, kterého dosáhlo 5ks (3x Hellinger, 2x Pospíšil). Na výstavě byly udělovány čestné ceny pouze na jednotlivce a u Ččp tuto obdržel na samici 95,0b Adam Hellinger. Z vystavených králíků bylo neklasifikováno či vyloučeno 4ks, mimo kategorii VD byly 3 další kusy. Bodový průměr byl 93,89.

16.9.2011

rychle z cvmk v lysé

u ččp vystaveno 27ks od 8 vystavovatelů. z toho polovina byla klubařů. kolekce - 376b pipek josef, 378b hnilica josef, 380,5b jelínek pavel (MCH) a mistr ČR.

Byl udělen titul ŠAMPION ČR na samici přítele Jelínka, 96b.

Dále uděleno několikrát 95b - samec přítele Pipka, Hnilici, Jelínka (95+95,5).

Tradičně pěkný areál, podestýlky o chlup víc jak 2009, jídlo stejné sr..kyjako minulou CVMK. Pokud je to cílem, abychom si vozili vlastní podestýlůku a i jídlo z domu, pak účel plní na výbornou... Osobně jsem si sebou již bral nejen svačinu, ale i jídlo.

 

29.6.2011

Znojemská jarní výstava 2011

Výstava drobných zvířat má ve Znojmě svou dlouholetou tradici, což potvrzovala slova tamních chovatelů moravských modrých, kteří zde již více než dvě desítky let mají své speciálky. Tomu také odpovídá velikost celé akce.
Přestože téměř polovinu vystavených králíků představovalo naše národní plemeno, zhodnocení Mm si ponechám na později a zde uvedu tu pestřejší škálu předvedených plemen v obecné rovině. Na výstavě bylo k vidění na 253ks králíků, které posoudili pánové MVDr. Martinec, Mgr. Šebesta, Ing. Kopřiva a Šíp, ml.
Impozantní úvod obstarali francouzští berani, v zajímavých provedeních jako strakáči černý, modrý, madagaskarový a žlutý. Pěkný byl samec vídeňský bílý. V početné expozici novozélandských bílých se našlo několik pěkných jedinců. Podobně na tom byli Bu i Kal, kde byl předveden i jeden modrý. Durynští ve dvou kusech byli výbornou reklamou pro své plemeno. Bílopesíkatí černí a modrý měli negativem méně výrazné oční kroužky, pozitivní byly lžičkovité, silné uši a formát těla.
Malí berani bílí červenoocí, divoce zbarvení, činčily malé a marburští byli zajímavým úvodem do malých plemen. Nádherný byl pohled na dva předvedené samce českých červených. Oba měli přednosti v utváření zádi, hlav a barvy.
Následovalo několik rhonských, siamský, expozice malého stříbra zahrnující divoce zbarvené, havanovité a nejpočetnější žluté. Šest Ččp dodali dva členové klubu.
Početní byli zakrslí, které započali beránci v barevných rázech bílopesíkatém modrém, bílém modrookém, černém, rhonském. Přes hermelíny, kde byli početnější modroocí. Zakrslých barevných bylo šest barevných rázů, mne zaujala pětice japonských.
Drůbež obsadila 53 voliér a posouzení se ujali pánové Křivský a Šíp, st. Ze zástupců vodní drůbeže to na této výstavě byly pouze zakrslé kachny bílé, mladého chovatele Doležala. Úvod mezi hrabavou obstaraly perličky modré a stříbrné. Dále jsme mohli vidět brahmánky bílé kolumbijské, ze zdrobnělých hedvábničky, holanďanky či fénixky.
Všeobecnou část výstavy zakončovala expozice holubů čítající 33 voliér, jichž se ujalo duo Král, Veselý.
Ozdobou byli NVH, mohutní pomořanští voláči, několik voliér s brněnskými voláči. Velkou část zabrala „užitová“ plemena jako jsou kingové, moravští pštrosi, giganti, atd. Osobně pak nemohu opomenout krásu dvou voliér s černými a hlavně modrými slezskými barevnohlávky.
Kdo nerad čeká na podzim a ten fofr, kdy za jeden víkend jsou i tři a více výstav a chce se potkat s přáteli v pěkném areálu plném podobně, chovatelsky, smýšlejících tak doporučuji navštívit právě tuto výstavu.

 

11.5.2011

Jarní výstava ve Vyškově

Poslední aprílový pátek jsem se rozhodl strávit u posuzování králíků, podíval jsem se tedy do našeho časopisu, zda se nějaká akce, ve mně dostupné vzdálenosti, koná a zaujala mne výstava ve Vyškově.

Vyškov je poměrně velké město s více než 20.000 obyvateli, dobře dostupný autem i vlakem. Tamní výstava se pak konala ve velmi pěkném přírodním areálu v prostorách vlakového nádraží, takže pro chovatele využívající tuto dopravu ideální chovatelská přehlídka.

Po příjezdu na místo mne toto vše velmi příjemně překvapilo, navíc potěšila i vystavená zvířata. U králíků bylo k vidění lehce přes 100ks.
Pro návštěvníka mohli být zajímavými králíci jako moravští modří, činčily velké, kalifornští černí s velmi dobrou kresbou, zaječí, moravští bílí hnědoocí, zakrslí v několika barevných rázech. Dále bylo k vidění po jednom zástupci u saténových a rexů.
Škoda byla novozélandských bílých a českých strakáčů, kteří vypadali solidně, bohužel to nemohli zúročit vinou chybného tetování.
Drůbež předvedená na výstavě obsadila téměř 40 voliér. Za zmínku stojí, že tento počet byl tvořen jen a pouze drůbeží hrabavou.
Zaujmout mohly monumentální brahmánky, v protikladu k nim byly drobounké sebritky. Pro mne na výstavě neobvyklé byly tři voliéry perliček.
Holubů bylo předvedeno nejméně, ale co do zajímavosti a pestrosti rozhodně nezaostávali. K vidění byla plemena od těch považovaných za užitková jako např. gigant, polský rys, přes voláče po okrasná jako jsou pávíci a kudrnáči.
Jakožto návštěvník musím také ocenit a vyzdvihnout ukázkovou expozici při této výstavě. Pro návštěvníky byly v jedné větší místnosti umístěny klece s vystavenými morčaty, samicí zakrslého strakáče černého s odchovem, zakrslými teddy a teddy berany. Křepelkami různých zbarvení s ukázkou jejich vajíček a početné voliéry s exoty.
Velký prostor dostala velmi kvalitně připravená prezentace tamní ZO včelařů. K vidění bylo pro včelaření potřebné nářadí, kuriozity v podobě vosího hnízda vystavěného ve včelím úlu, jak dopadne úl po útoku myši, atd.
Neocenitelnou pak byla prezentace, promítaná přes dataprojektor na zeď místnosti, která zobrazovala rok včelaře. K tomu všemu zde byly k mání včelí produkty, a přítomno několik zkušených členů spolku ochotných k přátelské diskuzi na toto téma.
Nezbývá než konstatovat, že šlo o velice pěknou akci, na kterou se rád přijedu příští rok opět podívat. Můj obdiv tamní výstava sklidila především za ukázkovou expozici, kterou jsem v tak vysoké a propracované kvalitě na podobné výstavě ještě neviděl. A také za vzornou spolupráci s tamními školami, kdy v pátek při posuzování výstavu navštívilo, troufnu si říct, několik set dětí z Vyškova.