Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Petr Borýsek, Šumice (okr. Uh. Hradiště)

7. 2. 2012

 S přítelem Petrem Borýsekem jsem se seznámil v roce 2008, kdy jsme oba vystavovali na okresní výstavě v Uherském Hradišti. Následně jsme se opět setkali o měsíc později na speciálce Ččp, kde jsem od tohoto chovatele obdržel samičku. Celkem pravidelně udržujeme emailovou korespondenci. Bohužel, nejprve v roce 2010 postihla nepříjemnost můj chov, a tak jsem v březnu navštívil přítele Borýska. Opět mi ochotně pomohl a já získal záložního plemeníka. No a nakonec v loňském roce jsem byl v Šumicích vyzvednou celý chov Ččp, který Petr Borýsek rušil ze zdravotních důvodů. Rád bych jej zde však zpětně trochu připomenul. 

jedna-z-nadhernych-samic-p.b.---pohled-ze-predu.jpg

Počátek chovu se datuje do září 2007, kdy na CVMK v Hodoníně koupil několik kusů od pánů Hejrala, Mlaskače a Pechy. Velmi zajímavým se mi vždy jevil způsob chovu, kdy měl pan Borýsek sezonu rozdělenu na podzimní vrhy (říjen-listopad) a jarní (březen-duben). 

Z prostorových důvodů si vždy mohl držet ideálně pět samic, což by byl počet na chov plemene běžný, nebýt toho, že se o tento limit dělili Ččp s MaBdiv. Přesto z tohoto nižšího počtu chovných Ččp (2,2-3) dokázal produkovat velmi pěkné, kvalitní králíky. K tomu říkal, že je lepší začít s menším počtem, nastartovat se na jedné, dvou vlastních, velmi kvalitních samičkách, aby šla kvalita jasně nahoru a projevilo se to v dalších generacích. 

To ústilo z vlastní zkušenosti, nepříliš prošlechtěných Ččp se slabší plodností (3-4ks/vrh). Což mne velmi překvapilo, vždyť moje samička z jeho odchovu patřila v plodnosti k mé špičce (6-7ks/vrh). Aby dosáhl zlepšení tohoto stavu a získal rychle jedince odpovídající představám, využíval samic poměrně krátce. A to 1-2 sezony, pouze úspěšné samice ponechával do třetí sezony. Negativem menšího chovu a takto rychlé rotace bylo, že se i kvalitní plemeník nedostal ihned do plemenitby.

mladi-mabdiv-z-chovu-p.b..jpg

I u malých beranů se vydal touto cestou a také u nich dosahoval velmi pěkných odchovů. Zároveň souhlasil s tím, že se v chovu občas nevyhne vzdálenější příbuzenské plemenitbě. Nikdy však úzké. Tuto vzdálenější osobně považoval za dobrou pomůcku k upevnění oněch žádoucích vlastností ve své linii.  

V posledním roce se pokusil využít i samce od přítele Pipka, bohužel mu po tomto nezůstala březí žáná samička a tak se i nadále musel spolehnout na vlastní produkci, doplněnou o na EV 2009 úspěšnou samici Německého chovatele.