Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


1 Sledování vývinu plemenných znaků u pozorovaných plemen

Nyní přistoupíme k vlastnímu pozorování plemen, která jsme si vybrali. Zhodnotíme požadavky standardu se skutečnostmi exteriéru pozorovaných zvířat, zejména na oblastní výstavě ve Slavkově. Podrobně rozebereme exteriér zvířat a ukážeme detailně přednosti vady zvířat. Mnohdy se jedná o odchylky intenzity, které jsou, zvláště pro laika, méně znatelné.

Ukázková prezentace je především vytvořena v programu Microsoft PowerPoint, kde se tyto detaily, zvláště odstíny zbarvení, znázorní lépe.

1.1 První sledované plemeno – Český luštič (ČL)

1.1.1 Všeobecné informace o plemeni

Zde se zmíníme předně o zařazení plemene a jeho historii.

1.1.1.1 Genotyp

AA bb cc dd gg ( = je tak nazýván „superrecesivním“ plemenem)

1.1.1.2 Hmotnostní kategorie

Jedná se střední plemeno s možnou kombinovanou užitkovostí, která však spíše ustupuje jiným chovným cílům plemene. U nás se chová v průměrné míře. Nepatří však mezi typicky hodně rozšířená plemena.

1.1.1.3 Historie a význam plemene

K historii vzniku ČL lze prozradit, že patří mezi plemena, která vznikla na podnět – nejde v tomto případě o původní plemeno pocházející někde z českých chlévů. Český luštič vznikal v souvislosti s téměř geniálním nápadem. Tím byla snaha vyšlechtit plemeno, které by se dalo použít ke zjišťování čistokrevnosti všech dalších plemen. Tento fakt zrychluje a hlavně zpřesňuje a pomáhá při šlechtění nových plemen či při zušlechťování jiných plemen. Brání zvyšování heterozygotnosti v genofondu čistokrevných plemen králíků a pomáhá s čistokrevnou plemenitbou tím nejvzácnějším a nejdůležitějším způsobem – „luští“ genotypy barevných kombinací, které bychom jinak nezjistili (odtud pojmenování plemene). Při připáření českého luštiče na kterékoliv testované plemeno je to které plemeno čistokrevné, pokud se v následném vrhu objeví mláďata pouze testovaného zbarvení plemene. Je jedno v jaké pozici (mateřské či otcovské) je ČL použit. Je to nesmírně důležité také při sestavování rodičovských kombinací právě v kombinačním a také zušlechťovacím křížení, kdy potřebujeme vědět, zda se jedná opravdu o zcela čistokrevná zvířata a nikoliv o hybridy, kteří se zdají pouze fenotypově čistokrevní. Z popudu Ing. Jaroslava Fingerlanda, mezinárodně uznávaného odborníka zvláště na genetiku králíků, začal v roce 1954 toto plemeno šlechtit Václav Pém z Dolan u Kralup nad Vltavou. O pět let později, v roce 1959, bylo toto plemeno uznáno a obohatilo tak i všechny další vzorníky. V současnosti existuje Klub chovatelů českého luštiče a českého červeného, který se snaží o zkvalitnění vybraných plemen.

1.1.1.4 Poznámka

V Belgii je chováno plemeno o stejném genotypu – nazývá se „beige“ (tj. „béžový“). Je však malého tělesného rámce a ke křížení se s ČL nepoužívá. I v Německu mají králíka stejného genotypu. Tamní chovatelé jej nazývají „separator“. K zušlechťování ČL ani jedno plemeno se příliš nepoužívá (negativem je jemnější konstituce a nižší hmotnost spojená s malým tělesným rámcem). Dotace na jedno uznané zvíře ČL jako genovou rezervu činí 190,- Kč.

1.1.2 Pozorování vývinu plemenných znaků

V této stati popíšeme, jak má toto plemeno vypadat dle požadavků standardu – tj. ideálně a následně jeho různé specifické odchylky. Posuzovatelé králíků na oceňovacím lístku v jednotlivých pozicích porovnávají skutečnosti posuzovaného zvířete v den posuzování s jeho plemenným standartem. Poznámky tvoří (či spíše by někdy měla tvořit) jak negativa (tj. vady), tak pozitiva (tj. přednosti) exteriéru hodnoceného králíka. Systém je posuzování králíků je u nás 100-bodový, ale obecně většina králíků se pohybuje v rámci variační (Gaussovy) křivky od 92,0 do 95,5b.

1.1.2.1 Pozice 1. – Hmotnost

Zde se posuzuje živá hmotnost zvířete a porovnává se s předepsaným standardem.

v Standard

Dospělý jedinec plemene český luštič (tj.od osmého měsíce věku) by měl vážit v rozmezí 3,50 až 4,25 kg. Je povolena odchylka 5%, resp. 10% o kterou lze naváženou hmotnost navýšit, aby králík dosáhl v této pozici plného počtu bodu.

v Sledování hmotnosti

Všech sledovaných 45 ks českých luštičů na výstavě ve Slavkově měla hodnotu živé hmotnosti v normále a nikde nebyly odečteny body. Taktéž vystavená mláďata měla svou hmotnost v pořádku. Obecně lze tvrdit, že ČL nemívají v této pozici zpravidla potíže.

1.1.2.2 Pozice 2. – Tvar

v Standard

V této pozici hodnotíme tyto náležitosti:

Ø Průběh hřbetní linie – má být ladný bez prominujících kostí, záď se požaduje zaoblená

Ø Poloha končetin – končetiny mají být rovné s „kočičím“ nášlapem

Ø Poloha pírka – tj. vzpřímené, přiměřeně dlouhé, bez deformací a fraktur

Ø Kůže – přilehlá po celém těle bez tukových převisů (zvláště pod krkem a na prsou)

Ø Vnější pohlavní orgány – genitálie bez vrozených deformací či onemocnění

Znaky pro posuzování exteriéru v této pozici tvoří zejména stupeň vývinu svalového a kosterního orgánového systému.

v Sledování tvaru

Ke statistickému šetření v této pozici jsme si vybrali pouze průběh hřbetní linie (hlavně záď) a kůži králíka. Ve vybraných faktorech mívají králíci nejčastěji potíže obecně.

à Sledování průběhu hřbetní linie

 Na základě provedeného pozorování na speciální expozici ČL ve Slavkově u Brna dne 8. 11. 2007 jsme sestavili tabulku a následující graf.

VD záď … 9ks

Mírně vystouplé hrboly… 15ks

Vystouplé … 18ks

Mírně sražená záď … 3ks

Z toho vyplývá, že:

ü Pouze 20% králíků má relativně ideální – tj. velmi dobrou (Vd) záď

ü 33% zvířat má mírně vystouplé hrboly kyčelních kostí – jedná se o přípustnou, hodně rozšířenou vadu

ü 40% králíků má vystouplé hrboly kyčelních kostí – tj. trpí přípustnou, ale výraznější vadou – tak velké procento začíná být alarmující

7% králíků trpí mírně sraženou zádí, což je taktéž přípustná vada, ale také již možná předpoklad k pozdějšímu vyloučení zvířete z chovu.

à Sledování přiléhavosti kůže

Přilehlá kůže … 16ks

Volnější … 12ks

Lalůček … 17ks

Z toho vyplývá, že:

ü Většina vystavených králíků má s touto částí pozice potíže. Pouze větší třetina (tj. 36% králíků) má správnou – přilehlou kůži na prsou.

ü 27% zvířat má volnější kůži na prsou. Jedná se vcelku běžnou, přípustnou vadu.

ü 37% králíků má zřetelný lalůček. Jedná se o vyhrocení předešlé vady a u samic je přípustný.

1.1.2.3 Pozice 3. – Typ

v Standard

Tato pozice charakterizuje králíka z jeho ucelené vzhledové stránky s přihlédnutím na zejména vývin sekundárních pohlavních znaků a jejich projevů. Jsou to náležitosti stejné či minimálně odlišné u více jak 95% plemen. Celky těla králíka zde posuzované zkrátka musí být v harmonii a ladit k sobě. Na projevu typu se podílí jak vlivy externí (vliv ošetřování, výživy atd.), tak i interní (genetické založení). Patří sem:

Ø Tělesný rámec – u ČL je předepsán mírně zavalitý válcovitý tělesný rámec

Ø Výraznost krku – hlava musí být na trup nasazena bez výrazného přechodu

Ø Hlava – zvláště u samců výrazná, široká v čelní i nosní partii s výraznými skráněmi

Ø Uši – pevné struktury, nasazené vedle sebe, délka 11,0 až 12,0cm

Ø Síla končetin – silné končetiny, zvláště hrudní

Ø Výraz pohlavního dimorfismu – projev specifických pohlavních hormonů, u samic je typ požadován celkově slabší než u samců

v Sledování typu

Zde jsme využili k pozorování tři náležitosti, a to vývin tělesného rámce, stavbu hlavy a strukturu uší.

à Sledování kvality vývinu tělesného rámce

VD tělesný ráme … 34ks

Užší tělo … 11ks

Z toho vyplývá, že:

ü Asi tři čtvrtiny (přesněji 76%) zvířat má velmi dobrý tělesný rámec, což je požadováno

ü 24% králíků má užší hrudní partii, což je přípustná vada značící rozdílnou šířka těla v různých částech trupu.

à Sledování struktury a držení uší

Slabší struktura uší … 29ks

Mírně rozkleslé uši … 16ks

Z toho vyplývá, že:

ü Ani jeden králík v pozorování neměl ideálně utvářené – tj. pevné, těsně vedle sebe nesené uši.

ü 64% králíků trpělo slabší strukturou uší, což je běžná a častá přípustná vada

ü 36% králíků mělo mírně rozkleslé uši, což je taktéž přípustná vada.

à Sledování kvality utváření hlavy

Průměrně utvářená hlava … 25ks

VD hlava … 19ks

Méně výrazná … 1ks

Z toho vyplývá, že:

ü 56% králíků mělo relativně průměrně utvářenou hlavu, tj. není sice nejideálnější, ale zároveň není na srážku bodů více jak o jeden bod.

ü 42% králíků mělo velmi dobře utvářenou hlavu tj. dle požadavků Vzorníku – výraznější než v předchozím případě.

ü 2% zvířat měla méně výraznou hlavu

1.1.2.4 Pozice 4. – Srst

v Standard

Ve čtvrté pozici se posuzuje srst, resp. její

Ø struktura

Ø délka

Ø pružnost

Ø hustota.

Její kvalita se zjišťuje adspekcí po rozhrnutí až zádi ke kohoutku a následnou palpací. Srst se skládá ze tří typů chlupů – vlníků, krycích chlupů a pesíků zastoupených v určitém poměru. Požadovaná srst musí být přiměřeně dlouhá (asi 3,0cm), lesklá, pružná a hustá.

v Sledování kvality srsti

Hustá pružná … 11ks

Méně pružná … 14ks

Řidší méně pružná … 8ks

Jemnější … 11ks

Hrubší … 1ks

Z toho vyplývá, že:

ü 24% zvířat má požadovanou kvalitu srsti jak v ohledu hustoty, tak i pružnosti

ü 32% zvířat má mírnou odchylku – méně pružnou srst tj. srst se pomaleji vrací po rozhrnutí

ü 18% králíků má řidší, méně pružnou srst – tj. výraznější, ale přípustnou odchylku

ü 24% zvířat má jemnější srst – struktura má více podsadových chlupů a jemnější pesíky

ü 2% králíků má hrubší srst – opak předchozí vady tj. králík má více pesíků

1.1.2.5 Pozice 5. – Barva krycího chlupu

v Standard

Tato pozice je tou pozicí, která činí z králíka právě českého luštiče. Posuzuje se v ní barva krycího chlupu, která bývá často nejednotná s odstínovými odchylkami. Dle standartu je požadována špinavě žlutá barva s jemným šedomodrým nádechem (tj. závojem). Ten je nejvýraznější na místech s kratší srstí – tj. na hlavě, uších, břiše a také na bocích zvířete. Nikdy však nesmí dojít k tomu, aby se z tohoto nádechu staly nějaké modrošedé intensivní kamzičí znaky známé u durynského králíka. Mírná rez je častou přípustnou vadou, většinou lokálního charakteru, zvláště při probíhajícím línání. Náběh na jinovatkový lesk je ojedinělý případ a značí lokální slabě fialový třpytivý lesk při úhlu dopadajícího světla. Oči jsou hnědomodré až modrošedé. Drápy jsou rohovité, nikoliv světlé, což je častá vada.

v Sledování kvality zbarvení

VD barva těla a závoj … 7ks

VD barva těla a závoj, tmavší hlava … 9ks

Celkově tmavší barva a závoj … 20ks

Mírná rez v barvě … 2ks

Neucelená … 3ks

Ojedinělý bílý chlup … 1ks

Náběh na jinovatkový lesk … 3ks

Z toho vyplývá, že:

ü Pouze 16% králíků má požadovanou barvu krycího chlupu a intenzitu

ü 20% zvířat má velmi dobrou barvu na těle, ale tmavší hlavu

ü 44% králíků je celkově tmavšího odstínu s výraznějším závojem

ü 4% zvířat mají mírnou rez v barvě

ü 7% králíků má barvu neucelenou

ü 2% králíků mají ojedinělý bílý chlup v barvě

ü 7% králíků má náběh na lokální jinovatkový lesk

1.1.2.6 Pozice 6. – Barva podsady

v Standard

Předepsána je červenavě žlutá barva, u kůže může být světlejší proužek – nikoliv však výrazně světlý až bílý. Na břiše je podsada světlejší a přechází do krémova.

v Sledování barvy podsady

Výborná … 2ks

VD … 16ks

Méně výrazná … 18ks

Světlejší u kůže … 6ks

Zónovitě odstupňovaná … 3ks

Z toho vyplývá, že:

ü 4% králíků má výbornou podsadu, tj. žádanou všech směrech

ü 36% králíků má velmi dobrou podsadu, tj. bez větších nedostatků

ü 40% zvířat je méně výrazná – tj. není tak intenzivní

ü 13% zvířat má podsadu světlejší u kůže

ü 7% zvířat má zónovitě odstupňovanou podsadu

 

1.1.2.7 Pozice 7. – Péče a zdraví

v Standard

Tato pozice hodnotí aktuální připravenost zvířete na výstavu a následně jeho celkový zdravotní stav. Zvláště zdravotní stav se hodnotí v rámci schopností posuzovatele – i když je posuzovatel odborník a měl by znát základní terminologii a mít přehled, nemůže stanovit přesnou diagnózu – může pouze vyslovit podezření na onemocnění. Určení diagnózy přísluší pouze doktoru veterinární medicíny. Poznámky v této pozici vypovídají zejména o úrovni vystavovatelova chovu. Sumarizováno, jsou to tedy vady estetické či patologické. Odečítá se zde po 0,5b. za jednu přípustnou vadu; vady se mohou kombinovat a odečtené body tak sčítat dohromady. V podstatě se jedná o zcela zbytečné vady.

v Sledování

V rámci expozice českých luštičů jsme nezaznamenali žádné větší nedostatky.

1.1.3 Závěr k pozorování plemene ČL

Pokud se máme vyjádřit odborně ke kvalitě vystavených českých luštičů, bude to poněkud složitější. Pro objektivnější a lepší rozbor by chtělo provést analýsy exteriéru každý rok minimálně na dvou výstavách ročně. Z časových důvodů jsme zvolili právě speciální expozici ve Slavkově u Brna. Myslíme, že právě na speciálních výstavách a expozicích se vidí a hodnotí nejlépe současná kvalita plemene. Cílem bylo ve stručnosti popsat a ukázat nejčastější přednosti a vady zde vystavených králíků. Při statistice 45 kusů českých luštičů na tamní výstavě dne 8. 11. 2007 jsem využíval (vedoucí autorského kolektivu) jak poznámek od posuzovatelů na oceňovacích lístcích, tak zejména svých dosavadních znalostí a zkušeností z oboru chovu a zejména posuzování králíků.

Plemeno český luštič se zde prezentovalo pouze v průměrné kvalitě, což bývá, bohužel, v poslední době obvyklé. Mnoho zvířat mělo výrazněji vystouplé hrboly kyčelních kostí někdy spojené dokonce i s pravidelně utvářeným lalůčkem. V typu se jednalo o celkem solidní zvířata – většina zvířat neměla problémy s požadavky Vzorníku na stavbu a výraznost hlavy a tělesný rámec. „Bolestí“ jsou tradičně slabší nebo mírně rozkleslé uši. Se srstí se zvířata vyrovnávala průměrně. Zato v barvě krycího chlupu měla drtivá většina zvířat problémy s výraznějším závojem, tmavší hlavou, mírnou rzí a dokonce i s místním náběhem na jinovatkový lesk. Zvláště tmavší odstín a výraznější závoj, který se někdy blížil výrazným šedomodrým kontrastním kamzičím pruhům na bocích považuji spolu s tmavší hlavou za největší současný problém plemene. Je třeba si uvědomit, že barva se předepisuje jako „písková“ s nádechem šedomodré. Nádech je na místech s kratší srstí výraznější, ale nikdy se nesmí vyhrotit, jako tomu bylo u některých zde vystavených zvířat. V barvě podsady se jednalo o celkově taktéž průměrná zvířata.Bodový průměr plemene český luštič byl 94,06 bodu, což je sice velmi dobrý výsledek, ale jako skupina byli ČL neucelení a měli hodně problémů. Přáním tak zůstává, aby chovatelé ČL lépe selektovali chovná zvířata a plemeno tak postupně zdokonalovali a přiváděli tak k vysněnému ideálu.